Primární odpovědnost znamená jméno autora, sekundární odpovědnost znamená jméno editora, redaktora, ilustrátora a dalších osob, které se na vytvoření dokumentu podílely (píše se zpravidla za název citovaného dokumentu a není povinné). 

V dokumentu se může vyskytnout jeden autor, jehož jméno uvádíme zpravidla v invertované podobě (příjmení, jméno), příjmení píšeme velkými písmeny, křestní můžeme zkrátit na iniciály.

PŘÍJMENÍ, Křestní jméno; např. PILNÝ, Karel
nebo
PŘÍJMENÍ, iniciály; např. PILNÝ, K.

Pokud dokument vytvořilo více autorů, uvádíme je do počtu tří, přičemž jednotlivá jména oddělujeme čárkami nebo pomlčkami. Pokud je autorů více než tři, uvedeme prvního autora a za jméno doplníme čárku a zkratku "et al." (= latinsky et alií = a další) nebo "aj." (= a jiní).

PILNÝ, K., MACHÁČEK, R., SMUTNÝ, P.

KOCOUREK, B., et. al. 

Jména editorů (redaktorů) se uvádějí tehdy, jsou-li v citovaném dokumentu uvedena na významném místě. Za jméno se připojuje do kulatých závorek zkratka ed. (editor), red. (redaktor).

Jméno korporativního orgánu (instituce) se uvádí tehdy, je-li dílo výsledkem kolektivní činnosti (zprávy komisí, konferenční materiály...) nebo jde-li o dílo administrativní (plánovací příručky, adresáře, katalogy firem...). Jméno se uvádí ve formě, jak je zapsáno v dokumentu. U ministerstev lze uvést jméno země, název města lze připojit do kulatých závorek v případě nejednoznačnosti nebo nejasnosti identity orgánu.

 

Uvádí se ve formě uvedené v citované publikaci. Je-li v citovaném díle uveden více než 1 jeden název nebo je název uveden ve více jazycích, musí být zapsán nejvýraznější název nebo jazyková forma, případně název uvedený na prvním místě. Podnázev nebo jiné údaje vztahující se k názvu lze uvádět, pokud jsou užitečné pro upřesnění nebo identifikaci názvu, a píšeme je s malým písmenem na začátku obvykle po dvojtečce s oboustrannou mezerou.

Cizojazyčný název lze doplnit překladem do češtiny uvedeným v hranaté závorce. Příliš dlouhý název nebo podnázev lze zkrátit, počáteční slova se nesmějí vynechávat a smysl musí zůstat zachován. Vynechané údaje se nahrazují 3 tečkami.

 

Označení "1. vydání" lze zapsat, pokud je uvedeno v dokumentu. Další vydání se uvádějí vždy ve formě uvedené v dokumentu, používají se arabské číslice a srozumitelné zkratky (viz norma ČSN ISO 832).

Např. 3rd ed., 2. Aufl., 5. přeprac. vyd., nové rozšíř. vyd.

 

Místo vydání (nepovinný údaj) - město se uvádí v jazyce a pravopisu originálu v 1. pádu, lze doplnit název země do kulatých závorek; pokud je v dokumentu uvedeno více míst vydání, uvádí se nejvýrazněji uvedené nebo první (ostatní místa lze také uvést - např. London; New York; Berlin). V případě, že místo neznáme, můžeme použít ekvivalentní zkratku (např. [S.l.] = sine loco - "bez místa").

Nakladatel (nepovinný údaj) - jméno nakladatele (název nakladatelství) se uvádí v jazyce a pravopisu originálu, lze použít srozumitelné zkratky (křestní jména, výrazy a spol., Inc., s.r.o. ... se vynechávají); pokud je v dokumentu uvedeno více vydavatelů, uvádí se nejvýrazněji uvedený nebo první.

Datum vydání (povinný údaj) - rok vydání se uvádí arabskými číslicemi, není-li možno jej z dokumentu určit, doporučuje se uvést datum přibližné, datum tisku nebo udělení autorských práv. Odhadujeme-li rok, zapíšeme údaj do hranatých závorek (např. c1985 (c = copyright), [195?] apod.).

 

Označuje celkový počet stran díla (citace díla jako celku), kde rozhodující je poslední číslovaná strana, nebo rozsah stran od - do (citace stati, článku), tj. rozsah stran, na nichž je citovaný text uveden. U vícesvazkových monografií lze uvést počet svazků.

 

Označujeme též jako poznámky, představují různé doplňkové informace (vedoucí práce, škola, kde byla práce obhájena, kódy klasifikačního systému atd.).

 

Povinné u citací dokumentů jako celku, nepovinné u citací částí a článků z monografií a seriálových publikací.

 

Interpunkce (používané oddělovací znaky) se v jednotlivých částech citace liší, a proto je rozepsána u jednotlivých modelů dokumentu. Údaje píšeme stylem :

ÚDAJ interpunkční znaménko mezera ÚDAJ

Norma ISO 690 nestanovuje interpunkci pro citace. Pro všechny citace v rámci jedné publikace má být ale užíván jednotný systém interpunkce. Každý údaj citace má být jasně oddělen od údajů ostatních interpunkčním znaménkem - tj. čárkou, tečkou apod.