Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue
Úvod > About us > O nás v tisku > Pozoruhodné nejen školní budovy ve východních Čechách

Pozoruhodné nejen školní budovy ve východních Čechách

Pozoruhodné nejen školní budovy ve východních Čechách. Haló noviny. 28.02.2017, roč. 27, č. 50, s. 11. ISSN 1210-1494

Pryč je doba, kdy knihovníci jen půjčovali knihy veřejnosti, i když jejich poslání bylo i tak záslužné. Stačí nahlédnout do programu akcí knihoven na jednotlivé měsíce. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové zprostředkovala na únor přednášku studenta Filozofické fakulty UHK Matěje Bekery, kdy se věnoval slovem i prezentací záslužnému tématu Meziválečné školy ve východních Čechách se zvláštní pozorností k projektům J. Gočára, L. Machoně a především O. Lisky. Spojil tak informace z obsahu a poslání vzdělávání s informacemi o školních budovách. 
Ty byly ještě v 19. století velmi skrovné, většinou jen malotřídní, kdy se v jedné místnosti tísnilo hodně dětí za nevyhovujících hygienických podmínek. Ve 20. století po vzniku Československé republiky však docházelo k podstatnému zlepšování podmínek. Stát chtěl nejen slovy, ale i činy dokumentovat, jak mu na vzdělanosti národa záleží. Byly stavěny budovy s třídami světlejšími, lépe větranými, s šatnami mimo třídu blízko vchodu do školy v přízemí či v suterénu, s velkou tělocvičnou. Velkou vymožeností v druhé polovině 20. století se také postupně stávaly školní jídelny, kdy se dětem dostávalo teplých a kvalitních obědů. 
Ve dvacátých a třicátých letech 20. století vznikaly překrásné a účelně stavěné budovy. Jednou z nejpozoruhodnějších je Státní reálka v Pardubicích vedle divadla (architekt L. Machoň), kde později sídlil Pedagogický institut a dnes Střední průmyslová škola elektrotechnická. V Hradci Králové, salonu republiky, podobně vznikly Gočárova Státní odborná škola koželužská (dnes Střední průmyslová škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště hned proti Studijní a vědecké knihovně), Rašínovo reálné gymnázium (dnes Gymnázium J. K. Tyla) se sochou Vítěze na labském břehu. Hned vedle byly postaveny obecné a měšťanské školy též podle Gočárova projektu (dnes Základní škola a Mateřská škola J. Gočára). 
Na Pospíšilově třídě vyrostla vedle Ústavu hluchoněmých Státní průmyslová škola (dnes Střední průmyslová škola stavební). Stále častěji se ve východních Čechách začaly uplatňovat projekty škol Oldřicha Lisky. Přednášející Matěj Bekera upozornil slovem i obrazem především na budovu Státního reálného gymnázia v Jaroměři z let 1925-1928, na Živnostenskou pokračovací školu v Kyšperku (dnes Letohradu), která byla dostavěna r. 1931, a na Živnostenskou pokračovací školu v Žamberku (1932). 
Další pokrok zaznamenaly tzv. halové dispozice O. Lisky, kdy tyto budovy byly vyprojektovány a zrealizovány s velkou víceúčelovou halou, kde bylo možno shromáždit žactvo celé školy i veřejnost k vyslechnutí koncertů, zhlédnutí divadelních představení. Tak se školy stávaly víceúčelovými centry kulturního dění v obcích. Z haly se pak v přízemí či z ochozů v poschodí vstupovalo do jednotlivých tříd. Zde přednášející Matěj Bekera představil projekty Masarykovy jubilejní školy v Černilově a Masarykovy obecné a měšťanské školy v Borohrádku. Do černilovské školy dokonce přijížděly i delegace ze zahraničí. 
O kvalitě vzdělávacího a výchovného procesu ale nesvědčí jen budovy, ale rozhodují o něm především učitelé a děti, které tam docházejí. Starší budovy jsou průběžně modernizovány, třídy jsou proměňovány v odborné pracovny s moderním nábytkem i didaktickou technikou a pomůckami. Jmenujme např. školu v Novém Městě nad Metují–Krčíně. Její zasloužilý učitel František Krahulec, krajský metodik hudební výchovy, by se divil, do jaké krásy a účelnosti se budova proměnila. 
V sídlištích měst vyrostly zcela nové budovy, které jsou též průběžně dále modernizovány. Státní správa i místní orgány do nich investují mnohamilionové částky. Dobrých výsledků ale může být dosaženo jen tam, kde žáci a rodiče s učiteli spolupracují. Např. černilovský žák Bronislav Kotyza získal ocenění od společnosti Scio za nejlepší výsledek v Královéhradeckém kraji v testování matematiky pro šesté ročníky a další jejich žákyně E. Turková a K. Cholastová výborně uspěly v minulém roce v okresním kole matematické olympiády. Základní škola v Borohrádku se stala fakultním pracovištěm Univerzity Hradec Králové, vítězem soutěže o nejlepší školu r. 2013, získala několik národních cen a evropských certifikátů kvality v řadě projektů. Pokud učitelé, děti a jejich rodiče spojí síly, je možné dosahovat vynikajících výsledků. A jak to je ve vaší rodině a škole?