Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue
Úvod > About us > O nás v tisku > Rozmach města ještě přijde / Vladimír Bílek

Rozmach města ještě přijde / Vladimír Bílek

Mladá fronta Dnes. - Roč. 18, č. 196 (23.8.2007), s. 3. Kraj Hradecký.

Největší stavební rozmach zažil Hradec Králové ve dvacátých a třicátých letech 20. století a pak od války do roku 1980. Tehdy se postavilo téměř 6,5 tisíce domů. Jaké je tempo dnes? Na přelomu století se z veřejných budov stavěly zejména velká nákupní centra, nemocniční budovy a v posledních letech se urychlilo budování bytů.

Hradečtí politici stavební rozvoj v posledních deseti letech hodnotí příznivě.

"V tomto období byl rozvoj ve všech směrech výrazný tím, že na rozdíl od předválečného období, ale i od doby před rokem 1989 se nekoncentroval do určitých území. Město se rozvíjelo ve všech svých částech, jeho rozvoj nebyl tak překotný jako ve dvacátých a třicátých letech ani tak jednostranný jako v dobách budování socialistických sídlišť, avšak nová výstavba ve většině případů znamenala vyšší kvalitu a návrat k dobrým urbanistickým tradicím," uvedl náměstek primátora Josef Malíř.

Ve městě rychle rostou nové byty

Bytová výstavba se však rozjížděla pomalu. V první polovině 90. let, kdy nebylo jasné, jak se v tržním hospodářství budou byty financovat, se výstavba nových bytů téměř zastavila. Teprve státní dotace ji znovu nastartovaly. Jestliže z let 1981 až 1990 je v Hradci Králové 16,6 procenta bytů, v období let 1991 až 2001 vzniklo jen 6,5 procenta bytů.

Na přelomu století město změnilo politiku výstavby bytů, samo už nestaví, ale podporuje soukromou a developerskou výstavbu. Do roku 2008 by mělo v krajském městě vyrůst téměř tisíc bytů, staví se zejména v Podzámčí, u Terroniku, v Malšovicích, na Pražské a U Hvězdy.

Byty vznikají i v centru na místě starých továren, třeba v areálu někdejší mlékárny u hotelu Amber Černigov. Chystá se i přestavba bývalé koželužny v Kuklenách. V letech 1997 až 2005 se v Hradci Králové postavilo 1793 bytů.

Na mapě Hradce přibyly nové ulice

Vedle bytových domů se rozšiřují i sídliště rodinných domků. Nová zástavba přibyla ve Věkoších, v Malšovicích a v okrajových čtvrtích, například v Roudničce a na Novém Hradci Králové. Intenzivní bytovou výstavbu dokumentuje vznik nových ulic. V posledních letech jich vznikly téměř dvě desítky.

Tři čtvrtiny obydlených bytů se nyní nacházejí v bytových domech, čtvrtina je v rodinných domcích. Zhruba 77 procent bytových domů vlastní soukromé fyzické osoby, necelých sedm procent je ve vlastnictví bytových družstev a 6,2 procenta vlastní obec nebo stát.

Když v roce 1925 hradecká radnice uvažovala o další výstavbě ve městě, její experti změstské technické kanceláře řekli, že je nutno myslet na budoucnost, a všechno začali projektovat na stotisícové město. Přitom v té době žilo ve městě jen asi 45 tisíc lidí. Za dvacet let se město změnilo k nepoznání a sloužilo jako výkladní skříň první republiky.

Zlatá Gočárova éra Nezaměnitelnou tvář vtiskl Hradci Králové slavný architekt Josef Gočár. Navrhl pásy zeleně kolem historického centra, nové čtvrtě měly vždy sadovou úpravu. Lidé dodnes oceňují přilehlé ulice vedoucí rovnoběžně s hlavními, kde je prostor pro pěší i pro parkování aut. Některé stavby, například budovy základních škol na Tylově nábřeží či nynější budova magistrátu slouží jako vzorové příklady funkcionalistických staveb.

Nová výstavba přitom byla přísně regulována. Městská technická kancelář dohlížela na výšku budov, počet podlaží, římsy i střechy, které na sebe musely navazovat. Město darovalo pozemky institucím, které na nich stavěly veřejně prospěšné budovy, například školy, nemocnici, soudy, kasárny či letiště.

V posledním desetiletí z veřejných staveb zaznamenaly největší stavební rozmach obchody, banky, zdravotnické a školní budovy. Okraje města obsadilo několik desítek velkých obchodů. Za pomoci více než miliardy korun se změnil areál fakultní nemocnice. Vznikly úplně nové budovy, ty staré se rekonstruovaly. Investovalo se mimo jiné do nových pavilonů, například pro interní obory, onkologii, ale i do lékárny a porodnice.

V nemocnici přibudou nové pavilony

Do konce příštího roku se otevře nový pavilon akutního příjmu s přistávací plochou pro vrtulník a pavilon psychiatrické kliniky. Na rok 2010 se plánuje rekonstrukce neurologické kliniky, o rok později i ústavu patologie.

Rozvoj pocítilo také hradecké školství. V novém univerzitním areálu u nemocnice vyrostla v roce 1997 budova společné výuky univerzity, nyní se dokončuje nová fakulta managementu. V sousedství bude v příštím roce dokončena vědecká knihovna.

Mohlo se stavět ještě víc? Politici tvrdí, že v 90.letech se tempo přibrzdilo, protože se dlouho připravoval územní plán.

"To samozřejmě nepřispělo k jistotě případných investorů, nejistota byla i ohledně termínu dostavby dálnice," uvedl Malíř.

Jaké jsou vize rozvoje?

Právě dálnice prý pomůže odstartovat další rozvoj města.

Pokud se splní sny politiků, obyvatelé Hradce Králové si za pár desítek let oddychnou zejména od hlučné dopravy, tranzitní doprava by měla být vyvedena mimo centrum. Město bude mít nový autobusový terminál, venkovní koupaliště, moderní městskou knihovnu, upravené sady, lepší fotbalový stadion, hustou síť cyklostezek. K parkování budou sloužit zejména několikapodlažní parkovací domy. Počet obyvatel Hradce by se měl ustálit mírně nad hranicí 100 tisíc.

* Významné stavby Oceněné stavby 1995 - budova České pojišťovny (čestné uznání v soutěži Stavba roku) 1995 - sanatorium Sanus (stavba roku) 1996 - budova pobočky ČNB (čestné uznání v soutěži Stavba roku) 1997 - pavilon onkologie, radioterapie a nukleární medicíny fakultní nemocnice (cena časopisu Stavitel, čestné uznání za nominaci na titul stavba roku) 1998 - budova univerzity (stavba roku) 2002 - rekonstrukce domů v Gagarinově ulici a domov důchodců (stavba roku), kašna na Masarykově náměstí (cena Obce architektů) 2002 - kašna na Masarykově náměstí (cena Obce architektů) 2003 - budova Gist (čestné uznání ceny Grand prix Obce architektů za design interiéru) 2005 - pavilon interních oborů ve fakultní nemocnici (stavba roku 2005) Další významné stavby z poslední doby 1996, 2001 - továrna Arrow 1996 - divadelní náměstí 2002 - budova T-mobile 2005 - výukové centrum Lékařské fakulty 2007 - administrativní centrum Nový pivovar (dostavuje se) 2007 - terminál hromadné dopravy (dostavuje se) 2008 - studijní a vědecká knihovna (dostavuje se)

* Výstavba v Hradci Dokončené byty (rok/počet) 1997 167 1998 201 1999 354 2000 154 2001 190 2002 237 2003 114 2004 132 2005 244 Bytový fond v roce 2001 celkový počet domů 10 768 obydlených domů 9 917 celkový počet bytů 40 649 z toho obydlených 38 tisíc Vlastnictví domů (podíl v %) soukromé osoby 77 bytová družstva 7 obec nebo stát 6,2 Stáří bytů (podíl v %) 1919 a starší 5,4 1920 až 1945 16,6 1946 až 1980 53,8 1981 až 1990 16,6 1991 až 2001 6,5 Některé nové ulice a náměstí Rybova na Plachtě, Pod Vodárnou a Roudničská v Klukách, Collinova u Aldisu, Pivovarské náměstí v novém pivovaru, Divecká ve Slatině, Machovcova a U svodnice v Kuklenách, Potoční a Na Brně na Novém Hradci Králové, Gruzínská, Za Zelárnou a V lukách ve Věkoších, Meruňková v Plotištích, Labská louka za Terronikem

Foto popis: KNIHOVNA Z BETONU. Betonový monolit budoucí vědecké knihovny v Hradci Králové vyvolává ještě před dokončením diskuse obyvatel města. Díky netradičnímu řešení s kulatými okny ve strohé betonové hmotě je nepřehlédnutelný.