Dne 4. listopadu 2009 oslavila Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové 60. výročí založení. Při této příležitosti uspořádala několik akcí pro veřejnost a knihovníky.

Vzpomínková akce s názvem Setkání pamětníků proběhla již 8. října a hlavními hosty a zároveň protagonisty večera byli dlouholetí čtenáři a bývalí zaměstnanci Studijní a vědecké knihovny, kteří svými příspěvky obohatili příjemné večerní posezení.

26. října měli návštěvníci knihovny možnost navštívit vernisáž výstavy s názvem Listování minulostí, která mapovala šedesátiletou historii SVK v Hradci Králové. Výstava byla k vidění v galerii U Přívozu do 13. listopadu.

Další výstava Z papíru na beton čerpala již z nejnovější doby. Vernisáž proběhla 2. listopadu ve 2. nadzemním podlaží knihovny. Hlavní protagonistkou byla autorka nástěnných maleb v knihovně, MgA. Martina Novotná. Během vernisáže byla pokřtěna i její kniha Malovat po zdech dovoleno. Následovala malá exkurze po malbách v knihovně, při které měli návštěvníci možnost zhlédnout i prostory, kam není běžně přístup možný.

Knihovníci se sešli na slavnostním večeru u příležitosti 60. výročí 3. listopadu v Adalbertinu a 4. listopadu na odborné konferenci Krajská knihovna a její úloha v systému knihoven v konferenčním sále SVK HK.

4. listopadu oslavy vyvrcholily noční prohlídkou knihovny, která byla zahájena ohňovou show.

Něco z historie

Prvopočátky Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové lze spojovat již se vznikem samostatného Městského průmyslového muzea v Hradci Králové v roce 1896. Hned od počátku se totiž důležitou součástí muzea stala i knihovna s vlastní čítárnou, která postupně získávala do svého fondu významné tituly domácí i zahraniční naučné literatury, a to i z těch vědních oborů, které přímo nesouvisely s oblastmi muzejní činnosti. Vznikla tak největší odborná knihovna v Hradci Králové, která po celou dobu své činnosti byla vždy alespoň částečně přístupná i širší veřejnosti, a ne jen úzce vymezené skupině odborníků. Tento vývoj vyvrcholil v roce 1941, kdy byla muzejní knihovna přeměněna ve veřejnou Městskou studijní knihovnu v Hradci Králové; ta se pak o několik let později stala přímou předchůdkyní dnešní SVK.

V našem městě došlo k předání fondu bývalé Městské studijní knihovny do vlastnictví státu a ke slavnostnímu otevření nové Státní studijní knihovny dne 4. listopadu 1949. Knihovna zde získala do svého základního fondu 34 000 svazků knih a časopisů. Druhou základní složkou fondu nově vzniklé instituce se staly knihy a zejména časopisy Lékařské knihovny, která byla v Hradci Králové založena v roce 1946.

Svůj dnešní název - Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové - získala knihovna v roce 2001.

Prakticky v průběhu celého svého vývoje se knihovna potýkala s problémem nedostatečných a nevyhovujících prostor. Důležitým mezníkem bylo v roce 1953 získání přízemních místností v budově čp. 626 na Eliščině nábřeží. Koncem 60. let se podařilo odkoupit značně zchátralou budovu bývalé židovské synagogy na dnešní Pospíšilově třídě čp. 395, která byla postupně adaptována, a v roce 1971 zde zahájila svou činnost půjčovna. Dalšími rekonstrukcemi a dostavbami v průběhu 70. a 80. let zde bylo vytvořeno hlavní pracoviště SVK, kde bylo umístěno i ředitelství, ekonomický odbor, odbor doplňování a zpracování fondů, oddělení knihovnictví a automatizace.

Další potřebné prostory k uložení fondu získala knihovna v roce 1983, kdy byl uveden do provozu nový velkokapacitní sklad v Hradci Králové - Pouchově. V září 1996 byl otevřen druhý sklad a v roce 1999 sklad třetí. Tím byl celý skladový komplex na Pouchově dokončen.

Již v protokolu o odevzdání Studijní knihovny města Hradce Králové československému státu ze 3. 11. 1949 bylo řečeno, že je třeba "umístění definitivně vyřešiti s potřebnými skladištními reservami místa nejméně na dobu 10 let". Toto definitivní řešení se však našlo až takřka za 60 let.

Přípravy týkající se prosazování stavby, tvorby investičních záměrů a stavebních programů začaly již od roku 1994.

Architektonické soutěže se v roce 2002 zúčastnilo 62 architektů a architektonických ateliérů. První cena byla udělena návrhu společnosti Projektil architekti Praha ve složení Mgr. akad. arch. Roman Brychta, ing. arch. Adam Halíř a ing. arch. Petr Lešek.

Místem pro stavbu nové knihovny se stal břeh řeky Orlice u Moravského mostu. Jednalo se o poslední velkou plochu u řeky a mostu s návazností jak vizuální, tak fyzickou na historické centrum a náměstí díky propojení zastřešenými schody. A navíc, Hradec Králové je jedno z mála měst s progresivním urbanistickým plánem, jehož autorem je J. Gočár a který vznikl v době architektonicky nadmíru plodné.

Základní kámen byl položen 24. 10. 2004.

21. července 2008 se brány staré knihovny definitivně uzavřely veřejnosti. Samotné stěhování fondu začalo 28. 7. 2008 a skončilo v září 2008. 29. září 2008 byla knihovna otevřena veřejnosti. V nových prostorách sídlíme tedy již rok. Nabídka služeb se neustále zdokonaluje. Knihovna se snaží všemožně vycházet vstříc všem svým uživatelům a doufá, že do budoucna ve svých prostorách přivítá další nově příchozí návštěvníky, kteří rádi využijí jejích služeb.