Přeskočit navigaci

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
On-line katalog E-zdroje Digitální knihovna

Společenský román (2. část)

Autor: Zuzana Hloušková
Vyšlo 7. 12. 2017 v čísle Ročník 27 (2017), Číslo 4, v sekci Okénko

V minulém čísle zpravodaje U nás jste se měli možnost seznámit se společenským románem. Dozvěděli jste se, jaká je základní charakteristika tohoto literární žánru, kdy došlo k jeho rozvoji, kdo jsou jeho hrdinové anebo čím se vyznačuje román rodinného života. V aktuálním zpravodaji vám přinášíme druhou část článku věnovanou společenskému románu.
 
Úspěch ve světě
Zajímavé je, že společenskému románu se dařilo napříč kontinenty, takže se uchytil např. i v USA, o což se ve 30. letech 20. století zasloužil především J. Dos Passos a jeho Dvaačtyřicátá rovnoběžka, přinášející panoramatický obraz americké společnosti, složený z faktických stop a dokumentů, fikce a techniky proudu vědomí. A samozřejmě světoznámý J. Steinbeck, jehož Hrozny hněvu se staly v USA nejprodávanější knihou roku 1939, a stále populární Velký Gatsby F. S. Fitzgeralda, román odehrávající se v New Yorku ve 20. letech 20. století, považovaný za typického zástupce „jazzového věku“. Dodnes je zjevně velmi inspirativní, jak dokazuje jeho nejnovější filmová adaptace s Leonardem DiCapriem v hlavní roli. O sociální román se pokoušel i židovský autor B. Malamud, když se v románech zaměřil na těžký úděl příslušníků svého národa, hledajícího i v moderních časech své „místo na slunci“, přerůstající až do symbolických alegorií. Za sociální romány se považují i díla italského spisovatele A. Moravii. Společenská tematika dominuje také v tvorbě severských autorů, jako např. M. A. Nexøho nebo H. Laxnesse. Zmínit je nutné také zástupce ruského společenského románu, k nimž patří především Doktor Živago B. Pasternaka. Obraz společenských poměrů na prahu velkých politických změn vytvořil moderní čínský prozaik Lao Še. Stavem indické společnosti za dob kolonialismu se zabýval ve svých knihách zakladatel hindského realismu Prémčand či anglicky píšící Mulk Rádž Ánand. K sociálním tématům v arabské literatuře se vyjadřoval též egyptský spisovatel a nositel Nobelovy ceny Nadžíb Mahfúz.
 
Situace u nás

Sociální román u nás na čas podlehl komunistické ideologii a proměnil se v román budovatelský, snad až na malé výjimky převážně zcela optimisticky pojatý; např. nelehkých osudů prostých venkovanů v třídně pojaté společnosti se dotýká tvorba B. Říhy a J. Marka. A aby se situace s nejednoznačnou terminologií ještě více zkomplikovala, začalo se hovořit o „generačním“ románu, jakým byl např. Kulhavý Orfeus J. Otčenáška, vykreslující osudy pěti mladých mužů nuceně nasazených za nacistické okupace do továrny na výrobu letadel. K obrodě původního žánru došlo až kolem roku 1968, kdy se s romány z vězeňského prostředí nakrátko prosadil K. Pecka. Další jeho díla už vyšla samizdatem; stejný osud potkal i další autory (L. Vaculík, M. Kundera a I. Klíma), kteří se pokusili postihnout společenskou realitu kriticky. Otevřeně o násilné kolektivizaci vesnice v 50. letech psala E. Kantůrková. Méně konfliktní cestou se vydal V. Páral, který své příběhy postavil na úloze intelektuálních vrstev při boji se sociální nerovností. V době politických zvratů 1. poloviny 20. století se odehrává slavná novela B. Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále, vykreslující životní dráhu číšníka Jana Dítěte.

 
Současný společenský román
I současný společenský román ukazuje vliv společenských poměrů na hlavního hrdinu, na jeho příběhu se však více ukazují hodnoty a úskalí společnosti, v níž hrdina žije. Krásnou ukázkou je např. román Matky od uznávané a proslavené bulharské spisovatelky T. Dimové, který získal řadu domácích i zahraničních ocenění a stal se nejlepším východoevropským románem za rok 2005. K žánru společenského románu se váže dokonce celá sociografická tradice maďarské prózy z počátku 21. století. Spadají sem příběhy z periferie, plné zaostalosti, materiální a civilizační bídy, např. Devátý F. Barnáse, Dítě J. Háye, Akvárium K. Tóthové či Nemajetní S. Borbélye. Asi nejznámější současné dílo se společenskou tematikou jsou Lidé na Hemsö švédského spisovatele A. Strindberga. Také nizozemský autor Gerbrand Bakker, který vyrůstal ve farmářské rodině na severu země na polderu (= kultivované území získané vysoušením promáčené půdy) a specifika rodného kraje vtělil do románu Nahoře je ticho, se dočkal poměrně velké čtenářské obliby. Nedávno zaujala české čtenáře irská autorka Maeve Binchyová románem Šarlatové pírko z prostředí současného Dublinu. Za „velký společenský román“ byla označena kniha Zadie Smithové s poněkud lakonickým a dvojsmyslným názvem NW (označuje nejen poštovní kód severozápadního Londýna, ale také zkratku pro New Wave, novou vlnu obyvatel britské metropole). Ke společenskému románu má nakonec blízko i řada povídek kanadské spisovatelky a nobelistky Alice Munroové. Současný společenský román logicky reflektuje i nová globální témata, jakými jsou rasismus, migrace, válečná traumata, korupce, prohnilost politického systému. Otevřenou výpověď o odvrácené straně moderní společnosti přináší např. román Bezstarostnost od K. Tuilové, který vyšel letos na jaře. S velkými očekáváními se letos na podzim chystá k vydání také rozsáhlý společenský román Osada na pahorku, situovaný do současného Izraele. Jeho autor Assaf Gavron zasadil děj do fiktivní malé ilegální osady Maale Chermeš v Judské poušti, založené tvrdým jádrem náboženských, nacionalisticky smýšlejících osadníků, a sleduje tuto komunitu a její různorodé členy v průběhu jednoho roku. Máme se tedy na co těšit!
Je vidět, že společenský román ještě zdaleka neřekl své poslední slovo a hledá si stále nové náměty, formy vyprávění i jazyk, kterým promlouvá k současnému čtenáři a dokáže ho oslovit. Společenský román dnes může mít čistě dokumentární charakter, formu deníkových zápisů či přepisu korespondence přes sociální sítě. Objevují se společenské romány o zločinu, společenské romány s autobiografickými prvky (kdy hrdinou je např. známá osobnost) nebo i ekologicky podbarvené společenské romány.
 
Zdroje:
Sociální román. MOCNÁ, Dagmar a kol. Encyklopedie literárních žánrů. 1. Vyd. Praha: Paseka, 2004, s. 630-637. ISBN 80-7185-669-X.
Společenský román. KARPATSKÝ, Dušan. Malý labyrint literatury. 2. přepr. vyd. Praha: Albatros, 1997, s. 515-518. ISBN 80-00-00527-1.
POHORSKÝ, Miloš. Člověk a dějiny - společenský román třicátých let. Česká literatura. 1973, roč. 21, č. 3, s. 217-236. ISSN 0009-0468.
 
Kontakt na autorku: zandagora@seznam.cz

verze pro tisk · PDF verze