Ladislav Vacina (17. 2. 1943 – 10. 6. 1992)

Autor: Zdeňka Mikulecká
Vyšlo 6/14/2018 v čísle Ročník 28 (2018), Číslo 2, v sekci Kdo je ...

Knihovník, bibliograf, editor, publicista, básník. A také dobrý člověk. Tím vším byl Ladislav Vacina, který by letos oslavil 75. narozeniny.
Narodil se 17. února 1943 v Hradci Králové, maturoval v roce 1960 na Střední všeobecně vzdělávací škole J. K. Tyla v Hradci Králové a roku 1963 absolvoval Střední knihovnickou školu v Brně. V roce 1968 promoval na Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy v Praze, kde dálkově vystudoval obor knihovnictví.   
Po maturitě působil v (nynější) Knihovně města Hradce Králové (1960-1968), poté v Městské knihovně Náchod (1969-1978), kde pracoval jako metodik a bibliograf. V roce 1978 nastoupil do Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové jako vedoucí bibliografického oddělení a později celého bibliografického odboru SVK HK.
Byl vynikajícím bibliografem, zaměřoval se na regionální, a zejména personální bibliografie. Intenzivní zájem věnoval bratřím Čapkům, o kterých napsal řadu článků a studií. Jeho asi nejznámějším počinem je výbor vzpomínek právě na bratry Čapky Jeden i druhý.
Zasloužil se také o zorganizování velké čapkovské konference v Hradci Králové (1990), z jejíchž příspěvků následně vytvořil sborník.
Jeho bibliografická práce však zahrnovala mnohé další přehledy, ročenky, monografie a sborníky.
Neméně významná byla také jeho činnost publikační. Jeho články vycházely v celostátním i regionálním tisku, byl autorem mnoha literárněvědných prací a medailonků regionálních osobností – literárních i výtvarných umělců, psal také recenze nových knih. Byl zakladatelem a hlavním redaktorem ročenek Tvorba východočeských autorů a Východočeský kraj v tisku, spolupracoval s nakladatelstvím Kruh a s redakcí novin Pochodeň.
Kromě toho všeho byl také básníkem, v jehož verších se zrcadlí rodný kraj. Výběr těchto veršů vydala pod názvem Exlibris v roce 1997 Studijní a vědecká knihovna.
Když byla v roce 1995 vydána registrující bibliografie jeho díla, čítala přibližně 2000 položek.
Co ale jeho personální bibliografie zachytit nemohla, byla jeho lidskost. Podle vzpomínek kolegyně Jindřišky Labuťové byl Ladislav Vacina „citlivý člověk, ač se to na první pohled nemuselo zdát. Byl úžasný kamarád, který poznal, když měl člověk trable, a dokázal pomoci. Byl to člověk, který měl spoustu zájmů, měl rád přírodu a východní Čechy mu přímo učarovaly. No a Čapkové, to byla jeho srdeční záležitost.“
Ladislav Vacina zemřel 10. června 1992 ve věku 49 let, „na samém vrcholu svých tvůrčích sil a schopností, uprostřed nedokončené rozsáhlé knihovnické a literární činnosti“.[1]
 
Literatura:
BLAŽKOVÁ, Božena. Ladislav Vacina 17. 2. 1943 - 10. 6. 1992. U nás: knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje. 2002, roč. 12, č. 3, s. 24-25. ISSN 0862‑9366.
FETTERS, Aleš. Ladislav Vacina (17. 2. 1943 - 10. 6. 1992). U nás: knihovnicko‑informační zpravodaj Královéhradeckého kraje. 2012, roč. 22, č. 2, s. 47. ISSN 0862‑9366.
FETTERS, Aleš. Ladislav Vacina: (17. 2. 1943 - 10. 6. 1992). Zprávy Společnosti bratří Čapků. 2003, roč. 69, s. 4.
HAMPLOVÁ, Vlasta. Bibliografie a regionální informace. U nás: knihovnicko‑informační zpravodaj Královéhradeckého kraje. 2012, roč. 22, č. 2, s. 18-21. ISSN 0862‑9366.
Slovník českých knihovníků. Národní knihovna České republiky: Databáze NK ČR [online]. Ex Libris, NK ČR, c2014. [Cit. 7. 2. 2018]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=SCK.
VLČEK, Josef. Za Ladislavem Vacinou. U nás: knihovnicko-informační zpravodaj východních Čech. 1992, roč. 2, č. 3, s. 85-87. ISSN 0862-9366.
 
Kontakt na autorku: zdenka.mikulecka@svkhk.cz

verze pro tisk · PDF verze