Očima generací 2018 aneb Není kořen jako kořen

Autor: Vladimíra Buchtová
Vyšlo 3/14/2019 v čísle Ročník 29 (2019), Číslo 1, v sekci Stalo se

V sobotu 10. listopadu loňského roku Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové již potřetí ožila festivalem Očima generací.[1] Jak sám název napovídá, jedná se o počin, který spojuje generace, nebo se o to alespoň pokouší. Téma festivalu: Mé kořeny. V době globalizace a odcizení to zní možná trochu rebelsky, ale díla, která z něho vzešla, jsou dojemná a poukazují na to, že rodina není ani zdaleka tak mrtvý pojem, jak by se mohlo z některých studených statistik zdát. Dílka všech generací – dětí, maminek, otců, dědečků, babiček a v některých případech i praprarodičů – vystavená v galerii Automat nenechala nikoho na pochybách, že vztahy v rodinách bývají navzdory generačním, pubertálním a přechodovým vlnám opravdu vřelé. Jednalo se jak o práce výtvarné – mimochodem velmi veselé –, tak o literární práce seniorské, žákovské, potažmo předškolsky mateřinkovské. Je nutno dodat, že výstava se konala pod záštitou Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR a za podpory Ministerstva kultury ČR.
V sobotu se tedy uskutečnilo symbolické otevření této výstavy. To bylo spojeno s tříhodinovým programem, který se odehrával v konferenčním sále a v učebně knihovny. V učebně začala od 9. hodiny přednáška paní Kamily Jiříkové s názvem Energie a zdraví. Kamila Jiříková je odbornou lektorkou Školy pánevního dna. Přednáška byla věnována všem, ale přece jenom se tam sešly pouze ženy. Některé informace byly obecně známé, jiné překvapily. Došlo i na „jednoduché“ cviky. Jednoduché v uvozovkách. Jednoduše totiž jen vypadaly. Jejich poctivá realizace však byla podstatně těžší. Přednáška byla zajímavá, a tak vážně uvažujeme o tom, že menší seminář pro veřejnost by vůbec neškodil. Od 11. hodiny pak paní Jiříková pokračovala v povídání o přírodních cestách ke zdraví.
To však byla pouze část programu. Do konferenčního sálu, kde se již připravovaly dámy ze společnosti Rodinné pasy, se k 10. hodině začaly hrnout maminky s dětmi. A samozřejmě holčičky, které toužily po výzdobě svých obličejíčků. Na programu totiž bylo malování na tvář. A dopadlo výborně. Vrozené marnivosti propadly i některé matky a i ony na konci odcházely s drobným ornamentem na skráních.
Děti z mateřské školky Kamarád pak zazpívaly a zatančily. Koho to nebavilo, mohl se zatím zapojit do psaní obřího společného dopisu Ježíškovi. Po celou dobu pokračovalo i autorské čtení a tvůrčí dílna pro všechny generace.
Někdo by si mohl pomyslet, že to určitě byla všechno „ženská“ záležitost. Omyl. Tatínků a kluků bylo víc než dost. Tatínkové dostali i svůj vlastní speciální úkol. Totiž rozpomenout se na svá klukovská léta a složit papírovou vlaštovku nebo letadlo. Soutěž ve schopnosti létání jejich výrobků je zjevně vrátila do klukovských let. Bylo veselo.
Vydatně se fotilo, povídalo a hrálo, a když k tomu připočtete výtečné domácí buchty od ředitelky celého projektu Ing. Evy Nytrové, neměla celá sobota chybu.
 
Kontakt na autorku: vladimira.buchtova@svkhk.cz
Web knihovny: https://www.svkhk.cz/

verze pro tisk · PDF verze