Tři hradecké exempláře Bible benátské

Autor: Andrea Pokorná
Vyšlo 6/6/2019 v čísle Ročník 29 (2019), Číslo 2, v sekci Poklady knihovních fondů

Ráda bych v rámci rubriky Poklady knihovních fondů představila čtenářům zpravodaje U nás něco z „rodinného stříbra“ Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, tedy něco z našeho nepříliš rozsáhlého fondu starých tisků (necelé 4 000 titulů). A začneme samozřejmě tím nejstarším a nejcennějším, což jsou tři exempláře Bible benátské.
Bible česká zvaná Benátská[1] byla vytištěna – jak již sám název napovídá –v roce 1506 v italských Benátkách v dílně tiskaře Petera Liechtensteina na náklady tří významných pražských měšťanů – Jana Hlavsy z Liboslavi, Václava Sovy z Liboslavi a Buriana Lazara (proto také znak města Prahy na titulním listu). Korektory byli Jan Jindřišský ze Žatce a Tomáš Molek z Hradce nad Labem (původní název pro Hradec Králové). Jedná se o třetí česky tištěnou bibli a první tištěnou mimo české území – domácí knihtisk po roce 1500 totiž nebyl schopen tak náročnou zakázku zajistit. Obsahově i typově navazuje na starší bible, tzv. Pražskou z roku 1488 a tzv. Kutnohorskou z roku 1489. Dlouho byla považována za vůbec první česky tištěnou bibli, přestože sami vydavatelé se na rubu titulního listu k oběma předchozím hlásí. Stejně jako Kutnohorská a Pražská je i ona vytištěna domácí bastardou – s tím rozdílem, že zde jsou již použity i typy s diakritikou. Ve Starém zákoně je oproti biblím z roku 1488 a 1489 přidána Čtvrtá kniha Ezdrášova, v jejíž předmluvě se dočteme, že předtím již byla bible „tištěna českými literami podvakrát“. Celkové řazení jednotlivých biblických knih bylo převzato do všech dalších českých vydání bible a používalo se až do konce 18. století.[2]
 
Bohužel ani jeden z našich tří exemplářů není úplný. Nejzachovalejší je exemplář se signaturou I-400 381. I u něj jsou ovšem titulní list, část předmluvy a několik dalších míst v textu nahrazeny opisem zřejmě z poloviny 19. století. V předmluvě u kapitoly vi najdeme na dolním okraji rukopisný přípisek „... kterouž jsem z radosti koupil dne 2. února 1849 Jozef Nigrin“ a hned na další straně (stejně jako na opisu titulního listu a na několika dalších stranách) je razítko „Musejní spolek v Jičíně“. Tento exemplář se pyšní krásnou a bohatou výzdobou. Dřevořezy jsou pečlivě kolorovány, v celém textu jsou ručně domalované červené a modré iniciály a některé jsou výpravně barevně iluminovány a zlaceny. Vazba se zachovala původní, s částečnými pozdějšími opravami – dřevěné desky s pokryvem z hnědé usně a s dírkovými sponami.
Exemplář se signaturou I-400 381a je taktéž neúplný, s o poznání prostší výzdobou. Dřevořezy nejsou kolorovány, jednoduché iniciály jsou převážně jednobarevné, červené či modré, část jich je propracovanějších dvoubarevných červeno-modrých. Původní vazba se nedochovala, převazba pochází zřejmě z 19. století a při necitlivém oříznutí horních částí stran bohužel došlo ke ztrátám některých živých záhlaví. Lepenkové desky jsou pokryty hnědým papírem a hřbet plátnem. Na přední desce je rukopisná signatura gymnázia v Jičíně a na přední předsádce rukopisný přípisek „Dar c. Kr. gymnasii Jičínskému theologa Pavla Jirounka 1887“. Na rubu přední předsádky si pak můžeme přečíst další rukopisný přípisek „Z knihovny Petra Jirounka výměnkáře v Poříčí u Semil“.
A konečně třetí exemplář se signaturou I-400 381b je v nejhorším stavu. Jedná se o obnažený knižní blok. Z původní vazby se u hřbetu dochovaly pouze úzké části dřevěných desek. Iniciály jsou velmi podobné jako u předchozího exempláře a dřevořezy jsou sice kolorovány, ovšem rozhodně ne tak pečlivě, jako je tomu v případě prvního exempláře. Jako u jediného se ovšem částečně dochovala počáteční celostránková ilustrace Stvoření světa. 
Všechny tři exempláře jsou – stejně jako celý fond starých tisků – uloženy v našem depozitáři. První dva je možné v případě badatelského zájmu přivézt do studovny k prezenčnímu studiu. Třetí exemplář bohužel kvůli svému stavu neopouští depozitář.
 
Kontakt na autorku: andrea.pokorna@svkhk.cz

verze pro tisk · PDF verze