Editorial na rozloučenou aneb Zpravodaj U nás v další etapě

Autor: Andrea Součková
Vyšlo 9/19/2019 v čísle Ročník 29 (2019), Číslo 3, v sekci Na slovíčko

Milé čtenářky, milí čtenáři,
když jsem v roce 2014 napsala svůj první editorial v rámci rubriky Na slovíčko, nazvala jsem ho „Začínám a je mi ouvej“. Tehdy jsem neměla ještě ani tušení, jak příznačný titulek jsem zvolila. Jako čerstvý absolvent vysoké školy jsem vítala jakoukoli možnost získat praxi v oboru. Příležitost k nasbírání prvních zkušeností se naskytla až ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové. I když mi byl nabídnut nejprve pouze záskok (a ne stálý pracovní poměr), neváhala jsem a přestěhovala se do krajského města. V příjemném kolektivu jsem na oddělení bibliografie strávila necelých pět měsíců. Když bylo ke konci roku 2013 vyhlášeno výběrové řízení na vedoucí oddělení služeb knihovnám a šéfredaktora knihovnicko‑informačního zpravodaje U nás, bylo mi navrženo přihlásit se. Vzhledem k tomu, že jsem nesplňovala téměř žádný z požadavků, nedávala jsem si moc nadějí, ale nechtěla jsem litovat promarněné šance. A ono to skutečně vyšlo. Vše pro mě bylo nové – pracovní pozice, lidé, stále z velké části i knihovna, město, region. Na začátek toho nebylo málo, ale s nabídnutou příležitostí jsem se snažila popasovat. Chyběly mi zkušenosti, kterými vládli starší kolegyně a kolegové. Brzy jsem pochopila hlášku „metodikem se člověk nerodí, ale stává“. Nakolik je pravdivá, si stále potvrzuji i po více než pěti letech působení v oblasti metodiky. Ale život znamená změny, a tak tu má cesta na nějakou dobu končí.
V době, kdy budete číst tyto řádky, se totiž budu připravovat na novou roli, tentokrát ale mimo zdi knihovny. V polovině letošního září odcházím na mateřskou „dovolenou“ (záměrně v uvozovkách, protože jak jsem dosud pouze slyšela, žádná oddechovka to nebude). Šéfredaktorské křeslo po mně převezme Mgr. Petra Řoutilová, která se naopak vrátí zpět do pracovního režimu, a tak si bude mít možnost od mateřských povinností zase trochu oddychnout. Pokud jste pravidelnými čtenáři a čtenářkami U nás, jistě vám je jméno povědomé. Připomenu, že kolegyně v naší knihovně pracovala na oddělení vnějších vztahů a marketingu služeb a několik let také působila v redakční radě zpravodaje U nás. Nová šéfredaktorka má tedy dobré předpoklady pro výkon této práce a věřím, že se s případnými drobnými obtížemi popasuje s nadhledem. V aktuálním čísle jsem jí položila obvyklé otázky týkající se knihoven a literatury: kdo se chce již nyní seznámit s nastávající šéfredaktorkou blíže, ať si přečte rozhovor v rubrice Kdo je. Petře bych chtěla popřát, aby se jí dařilo v šéfredaktorské pozici a aby měla dostatek námětů, čtenářů i ochotných autorů.
Nesmím tedy zapomenout upozornit, že vzhledem ke změnám v personálním obsazení letos mimořádně 4. číslo zpravodaje U nás nevyjde. Na zprávy, které byly obvykle zveřejňovány v posledních číslech roku, jako jsou například informace o vyhlášení krajské knihovnice/knihovníka roku nebo soupis důležitých termínů následujícího roku, si budete muset počkat do 1. čísla roku 2020. Ve svém posledním editorialu bych ráda poděkovala členům redakční rady za jejich práci při vytváření jednotlivých čísel zpravodaje, za jejich dobré nápady a vstřícnost. Poděkování si rovněž zaslouží obvyklí i méně častí autoři článků a také knihovnice a knihovníci, které jsme měli za těch více než pět let možnost navštívit v rámci výjezdních redakčních rad. V průběhu mého šéfredaktorování jsem se v knihovnách málokdy setkala s neochotou nebo nezájmem – tento přístup není v dnešní době (obzvlášť v oblasti služeb pro veřejnost) rozhodně žádnou samozřejmostí. Jsem proto ráda, že jsem mohla být součástí této komunity, rodiny knihovníků, a zase se budu mezi tyto lidi ráda vracet.

verze pro tisk · PDF verze