Ezopovy bajky z dílny Johanna Frobena

Autor: Andrea Pokorná
Vyšlo 9/19/2019 v čísle Ročník 29 (2019), Číslo 3, v sekci Poklady knihovních fondů

V tomto čísle zpravodaje U nás bych v rámci rubriky Poklady knihovních fondů čtenářům ráda představila další z hýčkaných starých tisků Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Je z roku 1524, a protože titulů z první poloviny 16. století máme v naší knihovně vskutku jako šafránu, hýčkání je zcela namístě. Prosím, račte se seznámit.
Řecko-latinské vydání Ezopových bajek Aesopi Phrygis Fabellae Graece & Latine, cum aliis opusculis, quorum index proxima refertur pagella je spis z dílny švýcarského tiskaře Johanna Frobena vytištěný v Basileji v roce 1524. Johann Froben patří mezi nejslavnější humanistické tiskaře. Tiskl v Basileji v letech 1491 až 1527 a soustředil kolem sebe celou akademii humanisticky smýšlejících vzdělanců. Spolupracoval kupříkladu s Erasmem Rotterdamským (zaměstnával ho jako korektora a vytiskl značnou část jeho díla), a má dokonce vazbu na české prostředí – jako správce a korektor u něj působil Čech Zikmund Hrubý z Jelení.
Titulní list díla je tištěn pouze latinsky a najdeme na něm – stejně jako v úplném závěru – Frobenův signet (tiskařovo znamení), který Froben používal od roku 1515. Jedná se o kerykeion, symbol rovnováhy čtyř živlů a morální spravedlnosti. Následuje již souběžný text v řečtině a latině. Řečtina je tištěna alfabetou a latina skvostným humanistickým tiskovým písmem (všechny Frobenovy tisky se vyznačují vysokou estetickou úrovní). Úvodní část spisu tvoří Ezopův životopis od byzantského učence, polyhistora a spisovatele Maxima Planuda a základ pak samozřejmě jednotlivé bajky, v jejichž úvodu se můžeme pokochat dvěma dřevořezovými iniciálami A, zalomenými do sedmi řádků textu. Několik dalších menších dřevořezových iniciál v rámečcích najdeme v úvodu i závěru tisku.
Náš exemplář je poměrně zachovalý (samozřejmě s přihlédnutím k jeho stáří) a kdysi byl součástí knihovny jičínského gymnázia, jejíž vlastnické razítko „E Bibliotheca Gymnasii Gitcinensis“ najdeme na titulním listu a dalších několika stranách. Na předním přídeští si pak můžeme přečíst rukopisný vlastnický přípisek „Knihovna c. k. st. gymn. v Jičíně“. Původní slepotisková vazba z hnědé usně s rámovou kompozicí nese stopy značného opotřebení a desky se rozlepují, díky čemuž ovšem zjistíme, že jako výplň posloužily strany z blíže neurčeného latinského tisku, pravděpodobně o dost staršího, než je náš Ezop. Na obou deskách jsou dírky po sponách a zadní deska je částečně ohořelá; ve výplni je vidět dřevořez s ženskou postavou.
I Ezopovy bajky jsou spolu se všemi ostatními starými tisky fondu SVK HK uloženy v bezpečí pouchovského depozitáře a do studovny hlavní budovy se dostanou jen příležitostně, k prezenčnímu studiu ve speciálním přísném režimu (což je pochopitelné, chceme-li tyto skvosty zachovat dalších pár set let...).
 
Použitá literatura:
VOIT, Petr. Encyklopedie knihy. Praha: Libri, 2006.
 
Kontakt na autorku: andrea.pokorna@svkhk.cz

verze pro tisk · PDF verze