Božena Němcová inspirací pro umění (1842‒2020)

Autor: Jiří Uhlíř
Vyšlo 3/12/2020 v čísle Ročník 30 (2020), Číslo 1, v sekci Doporučujeme do vašich fondů

Motto: „Kdybych měla volit – tedy bych si přála narodit se znovu as za dvě stě let – anebo ještě později ‒, neboť nevím, bude-li do té doby takový svět, v jakém bych já chtěla žít s rozkoší.“  (Božena Němcová v listu ze dne 17. 12. 1851 MUDr. Janu Helceletovi)
 
Naše slavná krajanka, spisovatelka Božena Němcová (1820‒1862, dále jen BN), si přála narodit se za 200 let. V letošním roce 2020 si celý kulturní svět připomíná 200 let od narození (4. 2. 1820 ve Vídni) této pozoruhodné osobnosti, jejíž krása, literární aktivity, dramatický život i podnětné dílo okouzlovaly současníky již za jejího života.  Budila úctu i obdiv a již za svého života inspirovala básníky, malíře i hudebníky. Vždyť podle historiků první báseň o ní byla sepsána v době, kdy jí bylo asi 22 let (1842), její půvab zvábil i malíře J. V. Hellicha, který ji romanticky zpodobil v roce 1845, kdy dosáhla 25 let, a první zhudebnění její básně Pod bukem v zeleném boru ‒ Žežulky se datuje v roce 1856, kdy po vydání Babičky se rozšířil její věhlas.  Zejména však po její smrti ve 42 letech (21. ledna 1862 v Praze) a po zániku autorských práv spisovatelčiny rodiny (1892) se umělci prakticky všech oborů trvale inspirovali uměleckým odkazem BN. Tato inspirace je už 178 let nepřetržitá. I to je doklad životnosti, aktuálnosti i světovosti fenoménu, který se nazývá BOŽENA NĚMCOVÁ (1820‒1862).
Připomeňme si aspoň ve stručném statistickém přehledu několik zajímavých faktů a informací o recepci (přijetí) a inspiraci (podnětu, vnuknutí, tvůrčí jiskře) Boženy Němcové pro české a světové umění i vědu, literaturu i kulturu vůbec. Využiji zde svého původního zdroje, a to originálního mnou vytvořeného soupisu, seznamu, ohlasové bibliografie, na níž jsem pracoval od roku 1961 s přestávkami dodnes, tedy přes padesát let, s titulem „BOŽENA NĚMCOVÁ INSPIRACÍ PRO UMĚNÍ V LETECH 1842‒2020“.
Dosud se podobný soupis v naší literární vědě neuskutečnil, a teprve až nyní by tuto unikátní a originální knihu mělo vydat jisté nakladatelství za solidního finančního příspěvku města Česká Skalice v Roce Boženy Němcové 1820‒2020. Úzce spolupracuji s kulturními a vědeckými institucemi, jako je Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR, Divadelní ústav i Národní knihovna v Praze, Národní filmový archiv v Praze, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Společnost Boženy Němcové v Praze i v České Skalici, nebo nepřehlédnutelné Muzeum Boženy Němcové (MBN) v České Skalici, které vydalo mé tři knihy o Boženě Němcové (BN ve filmu a televizi, 1968, kniha reprezentovala Československo na mezinárodní filmologické výstavě v Benátkách u příležitosti Mezinárodního filmového festivalu v italských Benátkách, kde obdržela diplom, 1969); BN v plastice (1970));  BN v hudbě (spoluautor J. Vackové, 1979).
Všimněme si aspoň ve stručnosti, jen statisticky, jak se souhrnně v číselném výčtu podíleli čeští, slovenští i zahraniční umělci na vytváření uměleckých artefaktů, básní, básnických knih, novel, povídek, románů i literatury faktu, na životopisných dramatech, hudebních dílech, na filmech a televizních pořadech inspirovaných osobností, životem a dílem BN od roku 1842 do roku 2020. Seznamme se: následuje stručná STATISTIKA:
POEZIE – Božena Němcová inspirovala již za svého života mnohé básníky, kteří v letech 1842 až 1855 o ní vytvořili 23 básní, dokonce v azbuce. Oslavné verše napsal přítel V. B. Nebeský, který zasvěcoval Němcovou do básnictví a intimně se s ní sblížil, což vyvolalo satirickou reakci básníka J. P. Koubka Básníkova cesta do pekel, ohlas pražských klepů. Můj seznam registruje celkem 514 básní, z toho 328 básní ve 31 básnických sbírkách a cyklech, nejen o BN, ale i o Babičce, Viktorce, Babiččině údolí apod., které čeští, slovenští a polští básníci a básnířky vytvořili v letech 1842‒2018.
PRÓZA – první próza se vztahem k BN pochází z roku 1865 a do roku 2018 registruji celkem 238 próz, povídek, novel, románů, črt, fejetonů i scénářů, a to nejen beletrii, ale od r. 1990 i literaturu faktu a odbornou, též 16 prozaických parodií na dílo BN.  BN je hlavní postavou ve 103 prózách a epizodickou postavou ve 29 prózách a v 16 parodiích na povinnou četbu Babička v letech 1908 až 2011.
DRAMA, DIVADLO – postava Boženy Němcové se v letech 1916‒2017 objevuje ve 35 životopisných dramatech, operách i muzikálech, dále je námětem 5 literárně-hudebních pásem a 11 literárně-dramatických pásem. Pokud jde o dramatizace a divadelní úpravy, registruji v letech 1899 až 2018 celkem 337 dramatizací, divadelních adaptací, úprav a jevištních inscenací děl BN v jazyce českém, slovenském i ruském.
DISKOGRAFIE – můj soupis gramofonových desek a fonokaret vykazuje celkem 49 zvukových nahrávek Babičky i pohádek BN z let 1932‒1975. 
HUDBA – podle evidence Jiřiny Vackové a Uhlířova soupisu lze v letech 1856‒2019  doložit cca přes 150 autorů ‒ hudebních skladatelů a přes 220 skladeb prakticky všech hudebních žánrů, včetně oper, operet, zpěvoher, baletů i muzikálů o BN a jejích dílech.
FILM  (film v českých zemích  započal až v  r. 1898 a čsl. černobílá televize začala vysílat od května 1953, barevná televize od r. 1973) – tyto nejmladší audiovizuální fenomény a tato moderní masmédia se zmocnily BN až po vzniku samostatného čsl. státu. Filmografie děl BN vykazuje z let 1921 až 2016 celkem 28 filmů, filmových adaptací děl BN. Existují již tři filmové a televizní adaptace Babičky (1921, 1940, 1971). Jednou byla zfilmována Pohorská vesnice, kterou BN osobně cenila jako prózu výše než Babičku, považovala ji za své nejlepší dílo; Divá Bára, V zámku a v podzámčí atd. Filmařům především učarovaly vděčné a fabulací oplývající pohádky a v poslední době i adaptace opírající se o korespondenci BN. BN se stala postavou v celkem 13 životopisných filmech a televizních inscenacích v letech 1925–2020. Z toho též v jediném filmu slovenském (Ako listy jedného stromu režiséra Vl. Kavčiaka z r. 1979) a v jednom německém (2005).
DIAFILMY – v letech 1937‒1967 jich bylo vyrobeno celkem 25 černobílých i barevných.
DIZERTACE, DIPLOMOVÉ PRÁCE ‒ z let 1918 až 2018 registruje moje bibliografie zatím jen 119 záznamů akademických prací o Boženě Němcové. Zajisté si můj soupis v kterémkoliv žánru nečiní nárok na úplnost. Například televizních pořadů o Boženě Němcové a pořadů natočených podle jejích děl je od počátku vysílání v roce 1953 až po rok 2020 několik set.
IKONOGRAFII BN – tzn. soupis vyobrazení, zobrazování, soupis portrétů BN, ilustrací v knižní tvorbě či v plastice, sochařství a vůbec ve výtvarném umění, zatím ponecháváme stranou. Řádově jde o několik set portrétů/vyobrazení BN, o tisíce ilustrací děl BN atd. Ve své kartotéce však některé registruji.
V letech 1855–2020 vyšla Babička v tištěné podobě i jako e-kniha ve více než 300 českých knižních vydáních. V době národního ohrožení za nacistické okupace se dočkala celkem 30 vydání za jediný rok 1940 (tedy 2,5 vydání za 1 měsíc), v r. 1935 českou Babičku vydali 11krát, v r. 1923 a 1932 desetkrát. V Trutnově v r. 1947 vydali první těsnopisné vydání Babičky, jež vyšla i ve slepeckém písmu a v kolibřím vydání. První českou knihou vytištěnou na rotačce byla Babička BN v knihtiskárně Ed. Beauforta v Praze u nakladatele B. Kočíh  o v r. 1906. Babičku BN v letech 1858–1983 přeložili do 26 cizích jazyků a byla vydána v 92 cizojazyčných edicích. Pozoruhodné jsou překlady do exkluzivních jazyků, jako je arménština, čínština, esperanto a japonština, romština.  Pohorská vesnice se od roku 1856 do roku 1984 dočkala celkem 106 českých vydání a jen 3 vydání ve slovenštině.
Největší muzejní sbírku knihy Boženy Němcové Babička měla k roku 1996 právě knihovna MBN v České Skalici. Podle L. Kochánka:[1] „Čítá celkem 383 vydání tohoto nejznámějšího spisovatelčina díla, z toho 293 samostatných českých vydání, 10 vydání v českých sebraných spisech, 12 vydání slovenských a 68 cizojazyčných. Nejvzácnější z těchto exponátů je první vydání Babičky z roku 1855 (nakladatel Jaroslav Pospíšil z Prahy) a druhé z roku 1862 s autorčiným věnováním psaným asi 6 hodin před smrtí. K zajímavým patří vydání slepecká, kolibří nebo v čínském a japonském překladu.“ Největší soukromou sbírku Babičky má inženýr Jan Nevečeřal z Ostravy – celkem 106 vydání, z toho jedno v těsnopise, dvě v němčině a jedno v ruštině.[2]
 
Po smrti se dostalo naší Boženě Němcové nejen národního, ale i mezinárodního uznání. V r. 1962 UNESCO, Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, zařadilo 100. výročí úmrtí BN mezi světová výročí a rok 1962 vyhlásilo za Rok Boženy Němcové. Podobně Česká Skalice prohlásila za Rok Babičky BN rok 2005, kdy uplynulo již 150 let od prvního sešitového vydání Babičky (dne 15. května 1855 v Praze vychází první ze čtyř sešitů Babičky u Jaroslava Pospíšila). V červnu 2005 se v poněkud kontroverzní anketě České televize Největší Čech umístila BN jako jediná žena Češka v první desítce na celkovém 10. místě, jak rozhodli televizní diváci. V r. 2009 se v čtenářské anketě České televize Kniha mého srdce umístila Babička BN na 2. místě hned za Jirotkovým Saturninem; od 20. 6. do 7. 10. 2009 jí respondenti odevzdali celkem 29 935 hlasů. Na její paměť pojmenovali planetku (asteroidu) (3628) Bozenanemcova (1979 WD), objevenou českou astronomkou Z. Vávrovou dne 25. listopadu 1979 na hvězdárně Kleť u Českých Budějovic. V letech 1992 až 1993 přišla z Kalifornie (USA) zpráva, že naše paní Božena Němcová je první českou ženou, která dostala kráter „Nemcova“ (průměr 22,9 km, vyvýšení o poloměru 6052,486 km) na planetě Venuše. A mohli bychom pokračovat. Z toho plyne, že BN je významná osobnost nejen v měřítku celonárodním, ale i mezinárodním. Ba chce se říci, přímo kosmickém.
 
Kontakt na autora: zj.uhlirovi@seznam.cz

verze pro tisk · PDF verze