PhDr. Alena Součková aneb Mezi psacím strojem a počítačem

Autor: Alena Součková
Vyšlo 9/17/2020 v čísle Ročník 30 (2020), Číslo 3, v sekci Kdo je ...

Knihovnický zpravodaj U nás je úzce spojen s mojí profesní činností, mohu říci, po celou dobu jeho existence. Nedávno se mi dostalo do ruky číslo z roku 1995 – to je z 5. ročníku, a protože toto půlkulaté jubileum bylo tehdy důvodem k bilancování, vrátím se ve vzpomínkách k tomuto období.
 V roce 1994 jsem se stala odpovědnou redaktorkou a nahradila tak dlouhodobě nemocnou Mgr. Hanu Fejlovou, která odešla do invalidního důchodu. A to jsem se s „technickou“ přípravou zpravodaje seznamovala již dříve v rámci nově koncipovaného oddělení knihovnictví (dříve metodické oddělení). Jednotlivé příspěvky do zpravodaje se tehdy psaly na psacím stroji a bylo nutno je nechat přepsat v normalizované formě, a tak jsem často se svazkem článků navštěvovala externí spolupracovníky. A podklady se následně odnesly do reprografického střediska tehdejšího zřizovatele – bývalého Krajského národního výboru –, které mělo odpovídající techniku, vyčleněnou kapacitu a personální zajištění. Všechny tiskoviny vydávané knihovnou měly jednotnou úpravu, jednotlivé ročníky zpravodaje se odlišovaly jen jiným odstínem obálky. Po rozpadu nástupnické soukromé tiskařské firmy KURÝR-PRESS jsme byli nuceni hledat jiná zařízení, a tak se v tiráži objevuje PEMATISK Hradec Králové, Bartošova tiskárna… Tisk v malém nákladu nebyl totiž pro žádnou tiskárnu výhodný. Rovněž činnosti, které zajišťovali další dodavatelé, způsobovaly problémy a neúměrně rostly finanční náklady, a to v důsledku ohrožovalo splnění termínů čtvrtletního vydávání a aktuálnost jednotlivých čísel. I přes všechna úskalí se až do roku 1997 podařilo zachovat vydávání v pravidelných čtvrtletních intervalech, tedy čtyři čísla ročně. Byli jsme si vědomi, že činnosti zajišťované dodavatelsky musíme zvládnout vlastními silami. Prvním pomocníkem byl paměťový psací stroj Robotron. Napsaná strana připomínala tištěný dokument, bylo možno nastavit parametry typizované stránky a zajistit vytištění kvalitních kopií. Na svou dobu to byl pokrok s řadou nových funkcí, ale také velká nevýhoda – součástky byly z umělé hmoty a rychle se opotřebovávaly, zvláště typové kolečko se muselo často měnit a pro tiskové podklady takového charakteru nebylo dimenzováno. Dalším počinem bylo na začátku roku 1995 zakoupení velkokapacitní kopírky Océ, takže jsme vlastními silami mohli připravovat, kompletovat a i tisknout pečlivě sestavené čtyřstrany zpravodaje. A to se zvláště projevilo od roku 1997, kdy došlo k výraznému útlumu vydavatelských aktivit knihoven v rámci úsporných ekonomických balíčků. Tehdy mohlo vyjít jedno tištěné číslo. Přelomem ve vydavatelské činnosti knihovny byl rok 1998, kdy se poprvé objevuje knihovnický zpravodaj v elektronické formě. Nově zřízené oddělení informatiky vydalo dvě čísla. Počítalo se, že elektronická forma překoná tradiční tištěnou. Nevím, jak vše technologicky probíhalo, ale tato čísla nebyla uložena ani archivována a zachovala se jenom díky přetištěné formě v několika málo exemplářích. Redakční radu  tehdy tvořili zástupci různých typů knihoven z Hradce Králové a okolí a spíše jsme spolu jenom konzultovali.
V počátečním období vydávání knihovnického zpravodaje jsme se museli hodně učit, aby zpravodaj byl pro veřejné knihovny regionu přínosný a užitečný. Pomalý byl posun od amatérského vydávání k profesionalitě. Čísla jsme koncipovali monotematicky. Obsah čísla byl nastíněn v anotaci na rubu titulního listu a zároveň tam byla i stručná zpráva o zaměření připravovaného čísla. Velkým problémem, který přetrvává stále, je nedostatek příspěvků. Obtížně se prosazovala témata s otevřeným koncem, aby na výchozí článek přišly odezvy s možnostmi řešení – jako by knihovny neměly problémy nebo je nechtěly zveřejňovat. Vzhledem k blízkému spolupůsobení s oddělením bibliografie byla do zpravodaje zařazena pravidelná rubrika Psalo se o našich knihovnách. Uváděli jsme citace článků z regionálního tisku o dění v knihovnách jako inspiraci pro činnost ostatních. Snažila jsem se podávat informace o celostátním knihovnickém dění, zveřejňovali jsme legislativní dokumenty a prostor byl dán i profesním knihovnickým institucím, zvláště SKIPu (Svaz knihovníků a informačních pracovníků).
   V roce 1999 převzala štafetu redaktorky mladá posila oddělení, slečna Martina Plojharová, která se plně věnovala sestavování a vydávání knihovnického zpravodaje – ale to už je další kapitola.
 
Kontakt na autorku: alena.souckova@svkhk.cz
 

verze pro tisk · PDF verze