Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue

Čtení v knihovnách z pohledu autorského zákona

Autor: Soňa Dresslerová
Vyšlo 3/18/2021 v čísle Ročník 31 (2021), Číslo 1, v sekci Naše téma

Čtení knihy nebo jiného autorského díla na veřejnosti, například při různých vzdělávacích a kulturních akcích pořádaných knihovnami, je užitím autorského díla ve smyslu autorského zákona č. 121/2000 Sb.
Pro toto čtení musí mít knihovna uzavřenu licenční smlouvu opravňující užití autorského díla, je-li autorsky chráněno (70 let od smrti autora; jde-li o dílo přeložené, i 70 let od smrti překladatele).
U veřejných čtení pořádaných pro veřejnost, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, za knihovny evidované dle knihovního zákona tuto smlouvu uzavírá Národní knihovna (hromadná licenční smlouva na veřejná čtení v knihovnách) a takovýmto knihovnám tak nevzniká povinnost uzavírat smlouvu, pouze jsou povinny řádně ohlásit takovéto čtení do 10 dnů po jeho uskutečnění prostřednictvím formuláře přístupného na stránkách Národní knihovny nebo vyplněním tištěného formuláře, který se zasílá na adresu DILIA[1]. Veškeré informace o veřejném čtení i formuláře pro hlášení jsou na webové stránce http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_Odb/verCteni06.htm.
Knihovny neregistrované musí u děl autorsky chráněných samy řešit před provedením čtení uzavření licenční smlouvy s nositeli autorských práv (autorem, překladatelem či jejich dědici). Toto samozřejmě neplatí, pokud čtení provádí přímo autor knihy.
Pokud by však kterákoliv knihovna chtěla pořádat veřejné čtení, při kterém bude vybíráno vstupné (tj. bude dosaženo přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu), nevztahuje se na toto čtení výše uvedená hromadná licenční smlouva uzavřená Národní knihovnou, proto si knihovna musí sjednat licenci na toto čtení přímo s autorem nebo agenturou DILIA.
Za veřejné čtení v knihovně však není považováno čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování ve smyslu § 31 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb.; tato společná akce se školou musí být pojata skutečně jako součást vyučování a být určena pouze žákům. Stejně tak za veřejné čtení není považováno čtení výhradně zdravotně postiženým osobám. Na takováto čtení se nevztahují výše uvedené povinnosti.
 
Online veřejné čtení
U této formy čtení se nejedná o klasické veřejné čtení jako čtení v knihovnách, které je ošetřeno hromadnou smlouvou Národní knihovny (viz výše), ale jedná se dle autorského zákona o zveřejnění záznamu prostřednictvím internetu, a tedy jedná se o sdělování veřejnosti, ke kterému musí být dán souhlas autora u děl chráněných autorským právem. Proto je online možné číst jen vlastní díla nebo díla autorů, od jejichž smrti uplynulo 70 let (u přeloženého díla i 70 let od smrti překladatele); díla autorsky chráněná je možné online číst pouze v případě, že k tomuto online čtení dal písemně souhlas autor (u děl přeložených i překladatel).[2]
 
Online čtení knih čtenáři
Čtenáři sami pak mohou číst online pouze knihy z fondů knihoven, které tyto knihovny zveřejnily.
Mohou např. využít digitální knihovny Kramerius (díla s volnými autorskými právy) nebo Národní digitální knihovnu (díla, která již nelze na trhu volně sehnat a jsou k dispozici digitalizací a díky licenční smlouvě s autorskými ochrannými svazy) nebo portál knihovny.cz.
 
 
Kontakt na autorku: Sona.Dresslerova@mzk.cz
 

 
[1] DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura – „veřejná čtení“, Krátkého 143/1, 190 03 Praha 9.
[2] Tato část článku vychází ze sdělení PhDr. Víta Richtera, generálního ředitele Národní knihovny, z 30. 3. 2020 na skip.konference.cz.
 

verze pro tisk · PDF verze