Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue

Možnost ochrany knihovních fondů a pracovníků knihoven v době virové pandemie

Autor: Petra Vávrová
Vyšlo 3/18/2021 v čísle Ročník 31 (2021), Číslo 1, v sekci Trocha odbornosti

Úvod
Odbor ochrany knihovních fondů (OOKF) Národní knihovny České republiky (NK ČR) se nachází v organizační struktuře v sekci Knihovní fondy a služby a zahrnuje tři oddělení. Náplní práce pracovníků odboru ochrany je péče o dobrý fyzický stav knihovních fondů a  metodická činnost v této oblasti i pro knihovny v celé České republice. V Odboru ochrany knihovních fondů Národní knihovny České republiky pracuje 21 pracovníků různých profesí – konzervátoři, restaurátoři, mikrobiolog, technologové restaurování, knihaři, klimatolog a také více než 70 externích spolupracovníků různých profesí, kteří s námi spolupracují na projektech. Naše knihovní fondy, více než 8 milionů knih, se nacházejí ve třech budovách. V běžné situaci se starají pracovníci OOKF o naše fondy a jejich dobrý fyzický stav a předcházíme poškození knihovních fondů. Rovněž fungujeme jako metodické a poradenské centrum v oblasti ochrany fondů pro rozsáhlou síť knihoven v České republice. V pandemické situaci bylo potřeba všechny síly koncentrovat na minimalizaci rizika nákazy pracovníků a čtenářů, badatelů.

Aktivity OOKF v době pandemie
Od jara 2020, konkrétně od 16. března 2020, byly naše aktivity zaměřeny na kroky první pomoci v knihovnách během pandemie. Pracovníci knihoven se na nás obraceli s řadou dotazů týkajících se rizik při zacházení s knihami a na aktivitu nového viru. V České republice je více jak 5000 knihoven a dotazů chodily desítky, a to i kolegům z jiných útvarů NK ČR, kteří nám tyto dotazy přeposílali. Dotazy přicházely i ze zahraničí.
Dotazy byly typu:

  • Jsou knihy od čtenářů nebezpečné pro personál? Jakým způsobem bezpečně zacházet s knihami po návratu od čtenářů?
  • Jak provádět dezinfekci? Jakými prostředky provádět dezinfekci? Dotazy byly směrovány na metody využívající alkoholy, UV-A záření, gama záření, ozón apod.
  • Dotazy na délku a podmínky karantény knih.
  • Otázky týkající se délky přežití viru na površích knih, resp. různých materiálech knih.
 
První aktivitou bylo definování několika bodů a sepsání manuálu, jak chránit sebe, resp. knihovníky v době ohrožení koronavirem při manipulaci s knihami. Byly definovány tyto zásady a kroky: 
 
  • Je třeba používat ochranné pomůcky, především rukavice (plastové, latexové, chirurgické), roušky, respirátory.
  • Je třeba si umývat důkladně ruce mýdlem a teplou vodou dostatečně dlouho a celou plochu rukou.
  • Je třeba nedotýkat se rukama obličeje, očí, úst apod., kudy vir může vejít do organizmu. 
  • Je třeba nekýchat na sebe, ale do papírového kapesníku a ten vyhodit. 
  • Transportem knih např. z Číny nebo jiných rizikových oblastí nevzniká vyšší riziko přenosu viru (delší doba transportu, v letadle působí dezinfekčně zvýšená radiace a suchý vzduch působením radikálů a nízkých teplot), protože viry nejsou v organizmu (kde asi přežijí déle), a tudíž nepřežijí dlouho. 
  • Dezinfekční gely působí hlavně na bakterie. Jako účinný proti virům se uvádí komerční dezinfekční prostředek, např.  https://www.schuelke.com/de-de/produkte/desderman-pure.php, nebo dezinfekční roztok dle WHO, který jsme vyrobili pro zaměstnance NK ČR. 
 
Příprava dezinfekčního roztoku dle WHO
V začátku pandemie nebylo možné zakoupit ochranné pomůcky ani dezinfekční prostředky. Proto po poradě s tehdejším generálním ředitelem NK ČR jsme využili zásob laboratoří a vyrobili pro zaměstnance – podle Světové zdravotnické organizace (WHO) – dezinfekční roztok pro ochranu zaměstnanců, kteří museli zůstat na pracovištích a zajišťovat nezbytný chod potřebných činností.
Použili jsme tento recept a navíc jsme dle doporučení z výzkumných aktivit NK ČR  přidávali esenciální oleje (čisté látky – Citronellal) jako antibakteriální látku, a také aby dezinfekce měla příjemnou vůni jako bonus.
 
Návod na příjem knih do knihovny – leták v několika jazykových mutacích
Ze studia odborné literatury a konzultací s kolegy u nás i v zahraničí jsme zjistili řadu potřebných informací k možnostem ochrany pracovníků a čtenářů před nákazou virem. Z dostupných informací jsme sestavili postup a připravili názorný leták, který jednoduše shrnuje potřebná opatření při vracení knih u přepážky nebo do biblioboxu. Leták ve formě plakátu představuje, co dělat, jak postupovat krok za krokem a jak můžeme pracovat v knihovnách bez rizika, jak zacházet s knihami během jejich návratu v době ohrožení COVID‑19.
Doporučili jsme našim kolegům umístit knihy do oddělené místnosti do tzv. karantény, doporučili jsme pracovníkům používat rukavice a ochranné roušky.
Z dostupné literatury vyplynulo, že doba efektivní karantény pro knihy je 4–5 dní. Je-li třeba postříkat povrchy knih etylalkoholem (min. 70%), musí se věnovat pozornost přítomnosti barevných částí knih nebo různých plastů, resp. změkčení plastů. Je potřeba ponechat ošetřené knihy několik minut volně na vzduchu, aby se etylalkohol odpařil. Na obr. 3 je zobrazen plakát v českém jazyce. Grafický design vytvořila naše kolegyně grafička Bc. Marie Matysová.
Byli jsme v kontaktu s dalšími kolegy z jiných zemí a knihoven. Tento plakát jsme přeložili do několika jazyků ve spolupráci s kolegy ze Slovenska, Polska a dalších zemí, připravili jsme další jazykové verze, například v polském nebo slovenském jazyce.


Další možnosti dezinfekce – ověření účinku na knihovní fondy
Dostali jsme stovky otázek od kolegů z knihoven o možnostech dezinfekce a poškození materiálů sbírek knih. Naše aktivity byly také zaměřeny na studium literatury o vlivu ozónu, gama záření a UV záření na knihovní materiály. Tyto výzkumy již prováděli kolegové z laboratoří Národního archivu či VŠCHT Praha i na základě zahraničních publikací a byl prokázán škodlivý vliv těchto prostředků na stabilitu materiálů knihovních fondů. Existují studie o degradaci materiálů knih, kdy dochází ke snížení mechanických vlastností, dezintegraci, změně barev apod. Využití těchto metod není vhodné u knih, které chceme uchovat pro budoucí generace. Otázkou tedy je, proč používat tyto nebezpečné metody, když existuje velmi snadná a levná metoda – umístění knih do karantény.
 
Možnosti rychlé dezinfekce knih
Snažíme se rovněž hledat další metody pro dezinfekci knih a jednou z možností pro uživatelsky snadné řešení je pořízení stroje NEBULA, který se vyrábí v Itálii. NEBULA je automatický stroj pro dezinfekci papírového materiálu jako knihy, noviny, časopisy, složky. Provozním principem je zastavení růstu a deaktivace bakterií, plísní a virů biocidním působením kvartérních amoniových solí. Kniha prochází nebulizační komorou, kde je dezinfekční roztok aplikován na všechny vnější části knihy, a proces je dokončen v sušicí komoře.
 
Literatura:
  • Neeltje van Doremalen, Dylan H. Morris, Myndi G. Holbrook, et. al. “Aerosol and Surface Stability of SARS-CoV-2 as Compared with SARS-CoV-1” (Correspondence). The New England Journal of Medicine. March 17, 2020. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMc2004973. PDF version at https://www.nejm.org/doi/pdf/10.1056/3
  • Bozkurt H, D’souza DH, Davidson PM (2015) Thermal inactivation of foodborne enteric viruses and their viral surrogates in foods. J. of Food Prot. 78(8): 1597–1617.
  • Chan, KH, Malik Peiris JS, Lam SY, Poon LLM, Yuen KY, Seto WH (2011) The effects of temperature and relative humidity on the viability of the SARS coronavirus. Advances in Virology 2011: 7 pages. Art ID 734690.
  • Darnell MER, Subbarao K, Feinstone SM, Taylor DR (2004) Inactivation of the coronavirus that induces severe acute respiratory syndrome, SARS-CoV. Journal of Virological Methods 121: 85–91.
  • Isbarn S, Buckow R, Himmelreich A, Lehmacher A, Heinz V (2007) Inactivation of avian influenza virus by heat and high hydrostatic pressure. J Food Prot. 70(3): 667–673.
  • Thomas C, Swayne DE (2007) Thermal inactivation of H5N1 high pathogenicity avian influenza virus in naturally infected chicken meat. J. Food Prot. 70(3): 674–680.
  • Petra Vávrová, Jitka Neoralová, Dana Hřebecká, Richard F. Mally: První pomoc pro knihovny a knihovníky v NK ČR a dalších knihovnách v době COVID-19 pandemie. Knihovna Plus. 2/2020.  
  • Ďurovič. M. a kol.: Vliv světla a ultrafialového záření na archivní dokumenty. Závěrečná zpráva grantového úkolu. Národní archiv. https://docplayer.cz/5793781-Zaverecna-zprava-grantoveho-ukolu-vliv-svetla-a-ultrafialoveho-zareni-na-archivni-dokumenty.html
  • Ing. Marie Benešová: Vliv atmosféry se sníženým obsahem kyslíku na rychlost degradace papíru. Zpráva grantového úkolu. Národní knihovna České republiky. http://wwwold.nkp.cz/restauratori/2010/Benesova_2010_atmosfera.pdf
 
Poděkování
Tento článek vznikl na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury.
 
Kontakt na autorku: Petra.Vavrova@nkp.cz
 
 
 

verze pro tisk · PDF verze