Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue

Konference knihovny současnosti 2020: knihovny mimo čas a prostor

Autor: Markéta Pituchová
Vyšlo 3/18/2021 v čísle Ročník 31 (2021), Číslo 1, v sekci Stalo se

Druhého až čtvrtého listopadu 2020 jsem se zúčastnila Konference knihovny současnosti, kterou tradičně pořádá Sdružení knihoven ČR a Ústřední knihovnická rada ČR. Konference se konala poprvé virtuálně, technické zázemí poskytla Městská knihovna Praha a hlavní koordinátorkou byla Veronika Chruščová. Přenos probíhal prostřednictvím platformy Zoom nebo také internetového serveru YouTube. Připojilo se kolem tří set účastníků. I když se zpočátku vyskytly malé technické problémy s přenosem zvuku či obrazu, na chatové diskusi byla zřejmá snaha na straně pořadatelů a shovívavost na straně účastníků, abychom se spojili a navzájem slyšeli, případně viděli.
Jednotlivé bloky konference byly tematicky sestaveny podle Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030. Tato koncepce byla schválena vládou České republiky v srpnu 2020. Koncepce vychází z předpokladu, že knihovny jsou pilíři rozvoje občanské společnosti a přirozenými centry komunit, jsou to také vzdělávací a vzdělanost podporující instituce a jsou správci kulturního a znalostního bohatství.
Dopolední přednáškový blok prvního dne se týkal komunitní role knihoven. Diskutovalo se o tom, jak zapojit knihovny do strategických materiálů orgánů státní správy, krajů a obcí a jak využít unikátní síť knihoven v naší zemi. Petr Čáp, odborník na občanské vzdělávání, představil operační programy EU, např. operační program J. A. Komenského (OP JAK) nebo program zaměstnanost plus (OP Z+). Novinář a publicista Erik Tabery a zastupitelka města Vsetín Simona Hlaváčová hovořili o přednostech knihovny jako otevřeného a neutrálního místa pro veřejnou diskusi; knihovník by měl být facilitátorem a koordinátorem těchto veřejných diskusí. Marek Uhlíř, ředitel Městské knihovny Břeclav, představil projekt Malovaný kraj, kde břeclavská knihovna ve spolupráci s místním muzeem a místními občany vytvořila komunitní projekt podporující folklór slováckého regionu. Odpolední blok se věnoval knihovním fondům. Příspěvky Tomáše Foltýna a Petry Vávrové z Národní knihovny se týkaly koncepce trvalého uchování knihovních fondů, ochrany fondu v počátku covid-19 pandemie a Jitka Neoralová představila návrh vybudování pracoviště NK pro hromadné odkyselování knihovních fondů. Blok uzavřela paní Pavla Rygelová, ředitelka Univerzitní knihovny Vysoké školy báňské Technické univerzity v Ostravě, která se dlouhodobě věnuje problematice otevřených repozitářů. Otevřené repozitáře jsou speciální informační systémy, ve kterých jsou umístěny a dlouhodobě uchovávány dokumenty v režimu Open Access. K umístění dokumentu do repozitáře dochází díky autoarchivaci daného článku jeho autorem. Stále ale převažuje nechuť vědců zpřístupnit své práce, i za předpokladu, že jim to umožňují licenční podmínky pracoviště.
 
Druhý den byl věnován vzdělávání uživatelů a vzdělávání knihovníků. V dopoledním bloku byly představeny netradiční nové služby knihoven, knihovny a školy na síti a senioři ve virtuálním věku. Hana Šandová představila nové centrum technického vzdělávání Půda, které funguje jako třetí oddělení Městské knihovny v Poličce. Návštěvníci zde mohou pracovat s různými roboty a robotickými stavebnicemi nebo si vyzkoušet 3D tisk a CNZ frézku. Pod vedením lektora mohou takto rozvíjet kreativní a technické myšlení. Centrum využívají zejména předškoláci, školáci a mládež, ale přicházejí také rodiče s dětmi. Michal Jokeš velice poutavým způsobem představil nově otevřenou pobočku Městské knihovny v Praze DOK16. Pobočka, sídlící na Smíchovské náplavce u Vltavy, funguje na principu „sousedské dílny“. Uživatelé knihovny si zde mohou něco vyrobit nebo opravit, použít zdejší nářadí, materiál i soustruh. Služeb mohou využít ti zkušenější, ale i úplní nováčci. Pobočka má i komunitní funkci, chce více sdružovat občany v této městské části Prahy. Pavlína Mazáčová z Masarykovy univerzity představila výukové materiály pro knihovníka školitele a doučovatele. Na stránkách http://www.conebylovucebnici.cz jsou k dispozici pracovní a metodické listy zaměřené na čtenářství pro výuku žáků 3.  až 5. ročníků a metodické materiály zaměřené na tvorbu odborného textu a citační etiku pro středoškolské studenty. Odpolední blok druhého dne se zabýval vzděláváním knihovníků. Adéla Dilhofová a Tomáš Kubíček z Moravské zemské knihovny hovořili o koncepci vzdělávání knihovníků, a jaké profese budou v knihovně potřeba v budoucnosti. Paní Dilhofová představila, jaké inovační kurzy se pro knihovníky chystají, nastínila model nabídky kurzů pro jednotlivá profesní zaměření zaměstnanců knihoven. Jsou to např. kurzy lektor a organizátor akcí, odborník na projekty a granty, odborník na dobrovolnictví, na digitální kompetence nebo akvizitér. Radomíra Kodetová z Krajské knihovny v Pardubicích přednesla zkušenosti z pořádání pilotního projektu kurzu „Lektor dalšího neformálního vzdělávání pro knihovníky“, kde by už proškolení lektoři měli školit své kolegy v rámci regionu. Tento projekt se jarním vyhlášením nouzového stavu pozastavil. Debatovalo se o přehodnocení nabídky neformálního vzdělávání knihovníků vzhledem k epidemii covid-19 a následné krizi.
Tématem dopoledního bloku třetího dne byly knihovny ve virtuálním prostředí. V předtočených anketách bylo osloveno deset pracovníků knihoven, kteří odpovídali na otázky: Obstojí dnes knihovny ve virtuálním prostoru? Máme splněno? Odnesou si knihovny z koronavirové krize dlouhodobé poučení a změnu v přístupu ke službám ve virtuálním prostoru? V odpovědích v anketě a dále v živé online diskusi zaznělo, že je dobré využít krize jako příležitosti, nabídnout něco, co jiný nenabízí, snažit se konkurovat jiným webům, být viděn na velkých vyhledávačích, více sjednotit knihovnické služby ve virtuálním prostředí. Problém je roztříštěnost virtuálních služeb, i když úspěchem je realizace portálu knihovny.cz, zpřístupnění DNNT, služba Získej nebo Česká digitální knihovna. Je třeba využívat a poskytovat více e-knih: můžeme tím konkurovat komerčním webům. Libuše Nivnická, ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně, zmínila, že jejich knihovna je zapojena do služby BrnoiD. Uživatel této online služby může využívat nejen služby knihovny (nová registrace nebo prodloužení registrace), ale také využít jiných městských služeb jako platit parkování, poplatky za odpady apod. Daniel Bechný z SVK Plzeňského kraje upozornil na důležitost legislativy při zapojení dalších knihovnických služeb do virtuálního prostředí při využití stejných dat u služeb v knihovně, bance nebo ve státních úřadech. Zmínil možnost podpory u evropské kanceláře EBLIDA, jejímž členem je SKIP. Ředitel Krajské knihovny F. B. Zlín Jan Kaňka navrhl objevovat nové zdroje ve virtuálním prostředí, kriticky zhodnotit a zpřístupnit odkazy, např. vybrat vhodná videa pro děti.
Posledním blokem konference byl workshop. Workshop moderovala Eliška Bartošová, která patří do týmu propagujícího a zpřístupňujícího novou Koncepci rozvoje knihoven 2021 až 2027. Tento tým nyní inovuje stávající web koncepce.knihovna.cz, kde by měly být k dispozici jednotlivé okruhy toho, co knihovníky trápí, a jakým způsobem by bylo možné jim práci ulehčit. Workshop zapojil účastníky do tvorby webu, pomocí sdílené nástěnky mohli navrhnout z nabídky, co je nejvíce zajímá či trápí. Účastníci se zamýšleli nad situací jejich knihovny a jejich pracoviště a nad jejich konkrétními potřebami, směli také navrhnout své nápady.
 
Konference knihovny současnosti 2020 mně potvrdila, že knihovníci neztrácejí naději ani odvahu a snaží se zapojit a přizpůsobit se změnám, které nastaly z důvodu pandemie. Držme si proto pěsti.
 
Kontakt na autorku: marketa.pituchova@svkhk.cz
 

verze pro tisk · PDF verze