Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue

Poklady z náchodské muzejní knihovny – Práva a zřízení zemská Království českého

Autor: Pavlína Švandová
Vyšlo 3/18/2021 v čísle Ročník 31 (2021), Číslo 1, v sekci Poklady knihovních fondů

V loňském roce jsme si připomněli výročí bitvy na Bílé hoře, která se odehrála 8. listopadu 1620. V letošním roce pak uplyne čtyři sta let od jednoho z neblahých důsledků této události: dne 21. června 1621 byla vykonána tzv. staroměstská exekuce, známější spíše jako poprava dvaceti sedmi pánů. V této souvislosti není od věci zdůraznit často opomíjenou skutečnost, že skuteční „páni“, tedy příslušníci vyšší šlechty, mezi nimi byli pouze tři, což však nijak nesnižuje krutost a tragičnost tohoto činu. Jedním z nich byl i Václav Budovec z Budova, český politik, diplomat a spisovatel, příslušník původně vladyckého rodu Budovců z Budova, povýšeného posléze do panského stavu.
Právě se jménem této významné postavy politického a náboženského života českého stavovského státu 2. poloviny 16. a počátku 17. století, prezidenta apelačního soudu, je nedílně spjat i pravděpodobně nejvýznamnější a nejvzácnější poklad ukrytý v knihovně Muzea Náchodska. Je jím vzácný tisk Práva a zřízení zemská Království českého z roku 1564, jenž spatřil světlo světa v dílně nejvýznamnějšího pražského tiskaře tohoto období Jiřího Melantricha Rožďalovského z Aventina. Jedinečnost tohoto exempláře podtrhuje právě fakt, že jejím vlastníkem byl výše zmíněný Václav Budovec. Tuto skutečnost jednoznačně nade vši pochybnost dokládá jeho podpis s dedikací na rubu titulního listu kodexu. V dalších částech knihy pak najdeme celou řadu jeho poznámek, jež roku 1909 během návštěvy náchodského muzea neunikly pozornosti významného historika, univerzitního profesora, československého politika, diplomata a ministra zahraničí ČSR Kamila Krofty. Zaujaly jej do té míry, že si starý tisk odvezl do Prahy k dalšímu podrobnému zkoumání, kde pak vzhledem k závažnosti obsahu poznámek zůstal tisk více než dvacet let!
Důvod, proč se těšil takovému zájmu odborníků, se záhy ukázal: Budovec a jeho písaři v kodexu formou přípisků zaznamenali své představy, jak by vypadalo zemské zřízení českého státu v případě vítězství nekatolických stavů, tedy tehdy, kdyby nedošlo k jejich porážce v bitvě na Bílé hoře. Dle podrobného zkoumání Kroftova přítele, univerzitního profesora, historika Julia Glücklicha, předního odborníka své doby na dějiny raného novověku a dobou bělohorskou, si sem Budovec zapisoval své názory a poznatky k jednotlivým článkům zemského zřízení už od roku 1585. Nejvíce jeho poznámek se pak váže k 17. století, kdy byl roku 1620 císařem Rudolfem II. vydán Majestát, který právě díky výraznému Budovcovu přičinění přinesl významné posílení náboženských svobod. Obsah přípisků z doby protihabsburského povstání se vztahuje k tehdy aktuální otázce volitelnosti českého krále.
A jaké klikaté cesty osudu tento starý tisk přivedly do náchodské muzejní knihovny? Do Náchoda jako svého nového (a zároveň posledního) působiště ho sem v roce 1898 přivezl notář JUDr. Max Wellner, který sem byl přeložen z Nové Kdyně. Do náchodského muzea jej po jeho smrti († 1904) věnovala vdova po zesnulém. Na předsádce knihy se dochovala Wellnerova vlastnická značka a ještě další dvě, pocházející od jiných majitelů z první poloviny 19. století. Knihu nepochybně vlastnil již Wellnerův otec.  
O rekonstrukci osudů Budovcovy knihovny se počátkem 70. let 20. století pokusil historik Pravoslav Kneidl. Při svém zkoumání zjistil, že její části doputovaly na tři různá místa: k jezuitům do pražského Klementina, k Jaroslavu Bořitovi z Martinic, vyhozenému při druhé pražské defenestraci z oken Pražského hradu, a do františkánského kláštera v Praze. P. Kneidl se snažil sledovat rovněž osudy jednotlivých knih, o našem exempláři se však nezmiňuje. Možná skutečně prošla dvěma staletími svou vlastní cestou, aby zůstala pobělohorským úřadům skryta a znovu se objevila až počátkem 19. století, kdy pro český národ a svobodu vyznání nastávaly lepší časy. Zde se však už pohybujeme v rovině pouhých spekulací.
 
 
Zdroje:
SÁDLO, Václav. Knihy mají své osudy: Zemské zřízení z roku 1564 v náchodském muzeu. Nepublikováno.
SÁDLO, Václav a Lydia BAŠTECKÁ. Velká encyklopedie osobností Náchoda: 600 medailonů již nežijících osobností se vztahem k Náchodu ze všech oblastí života. Náchod: Město Náchod, 2015. ISBN 978-80-905853-0-0.
ŠVANDOVÁ, Pavlína. Bible v dějinách knižní kultury. Náchod: Regionální muzeum v Náchodě, 2015. ISBN 978-80-260-7925-5.
 
Kontakt na autorku: svandova@muzeumnachodska.cz
 

verze pro tisk · PDF verze