Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue

Ohlédnutí za konferencí Knihovny současnosti 2021

Autor: Hana Hornychová
Vyšlo 12/2/2021 v čísle Ročník 31 (2021), Číslo 4, v sekci Stalo se

Konečně! Po dvou letech se knihovníci opět sešli na konferenci Knihovny současnosti. Konala se 7.–9. 9. 2021 na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Minulý ročník proběhl online, a přestože odborný program byl kvalitní, chyběl onen důležitý rozměr osobních setkání a výměny zkušeností.
Těžištěm konference je obvykle druhý den, kdy je odborný program rozdělen do sekcí. Vybírá se z pestré nabídky témat a prezentací, což bývá opravdu těžké a člověk lituje, že nemůže být všude. Letošní konference se odehrávala ve znamení nové Koncepce rozvoje knihoven, přesněji jejích tří pilířů ‒ Knihovny jako pilíře občanské společnosti a přirozená centra komunit, Knihovny jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce, Knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství. Zúčastnila jsem se sekce nazvané podle třetího pilíře ‒ Knihovna jako kulturní instituce. Náplň sekce rovněž kopírovala témata nové Koncepce. Příspěvky byly rozděleny do tří bloků: proměny role knihovny, kreativní průmysl a inovace, knihovna jako nakladatel.
Blok věnovaný proměnám role knihoven zahájil příspěvek „Knihovny: od regálů k pódiím“, který přednesla Lenka Hanzlíková z Městské knihovny v Praze. Upozornila v něm na vybrané pasáže v textu Koncepce a komentovala některé dílčí body. Detailně se věnovala části Koncepce, v níž se zmiňuje důležitá součást činnosti knihovny ‒ sdílení znalostí a tvůrčí energie prostřednictvím setkávání lidí s lidmi a předávání znalostí a dovedností, což by podle autorky příspěvku mělo být součástí služeb poskytovaných knihovnou. Prezentace nazvaná „Programová nabídka MK Písek v nových podmínkách“ ukázala příklad spolupráce městské knihovny s institucemi a partnery v rámci regionu. Partnery knihovny jsou v tomto případě Jihočeská hospodářská komora a svazek měst a obcí regionu Písecko, které pravidelně pořádají své akce v prostorách knihovny. V knihovně také probíhají lekce polytechnického vzdělání, které si lektorují regionální podniky a firmy, a prostory knihovny využívá i místní ZUŠ k prezentaci prací žáků. Knihovna je tak dobrým příkladem provázání vzdělávání, regionu a komunity.
Téma kreativní průmysl a inovace v knihovnách bylo zastoupeno příspěvkem „Trendy v smerovaní knižníc z pohľadu kultúrneho a kreatívneho priemyslu“, který poskytl přehled zajímavých národních i nadnárodních projektů zaměřených na oblast kulturního dědictví a představil zkušenosti z probíhajícího výzkumu v oblasti propojení paměťových institucí s kulturním a kreativním průmyslem. Příspěvek „Živá knihovna“ popisoval metodu neformálního vzdělávání, která funguje již 11 let a v současné době se metodicky posouvá ke snadnějšímu využití ze strany knihovníků. Ti si mohou vybrat z jednotlivých modulů podle časové náročnosti a cílové skupiny a dostanou pak k dispozici veškeré metodické podklady pro organizaci akce.
Blok tematicky zaměřený na knihovnu jako nakladatele zahájil příspěvek „Permonik jako nástroj pro evidenci periodik“. Jde o systém pro evidenci periodik, který má zachytit fyzický stav konkrétních exemplářů vícesvazkových periodik a monografií až na úroveň strany. Využití najde především při evidenci různých mutací jednoho titulu, při digitalizaci nebo badatelské činnosti. Knihovnu v roli vydavatele představil Vojtěch Vojtíšek v prezentaci „Vydávání e-knih“. Porovnal trendy ve využití klasických knih a e-knih a zabýval se výpočtem návratnosti investic veřejných prostředků ve veřejných knihovnách. Další příspěvky byly již věnovány vlastní tvorbě knihoven. Městská knihovna Prostějov představila vydání souborného díla Jiřího Wolkera, Moravská zemská knihovna v Brně rekapitulovala 35 let vydávání časopisu Duha. Nováčkem ve vydávání časopisu je Městská knihovna Milevsko, která začala v době uzavření knihovny vydávat časopis Knihmil. Za zmínku stojí také aktivita Krajské knihovny v Liberci, která připravuje nahrávky knih pro nevidomé děti a převádí literární předlohy knih do znakové řeči pro neslyšící.
Odborný program byl doplněn ukázkami nových technologií. K vidění byly 3D tiskárny a výrobky z nich, po zemi jezdili ozoboti, bylo možné vyzkoušet práci s roboty a zhlédnout ukázky jednoduchých programů pro výuku programování.
Některé knihovny s podobnými technologiemi experimentují a daří se jim na tyto „hračky“ nalákat návštěvníky. Další zůstávají u klasických služeb a snaží se je stále nějak inovovat. Všechny společně hledají nápady a náměty pro svoji práci. Dobrá zpráva je, že na konferenci Knihovny současnosti se takových námětů a nápadů najde vždy dostatek.
 
Kontakt na autorku: hana.hornychova@svkhk.cz
 

verze pro tisk · PDF verze