Studijní a vědecká knihovna
v Hradci Králové
Photogallery On-line catalogue

Knihovna z města básníků, ševců a kantorů

Autor: Magdaléna Šrůtová
Vyšlo 12/2/2021 v čísle Ročník 31 (2021), Číslo 4, v sekci Z dějin knihovnictví v našem kraji

Sobotka byla „městem básníků, ševců a kantorů“, prohlásil o Sobotce Karel Čapek při jedné návštěvě Fráni Šrámka. Sobotka se skutečně může pyšnit bohatou kulturní historií a počátky knihovnictví v Sobotce sahají již do čtyřicátých let 19. století.
První známou osobností, kterou je nutné ve spojitosti s vývojem knihovny v Sobotce zmínit, je sobotecký děkan a spisovatel František Vetešník (1784‒1850), přítel Antonína Marka, významného katolického kněze a buditele z Libuně. Vetešníkova knihovna, uložená ve věži kostela, byla neobyčejně pestrá, zahrnovala vědecká díla různých oborů 19. stol. a byla oceňována mnohými badateli té doby.
V druhé polovině 19. stol. Sobotka žila čilým kulturním životem. Působilo v ní díky spolkovému zákonu z roku 1867 více spolků a ty zároveň spravovaly pro své členy spolkové knihovny. Za všechny lze jmenovat alespoň Občanskou besedu, založenou již roku 1862, jejíž činnost byla ukončena až roku 1921. Spolkové knihovny pak byly v roce 1898 sloučeny v knihovnu veřejnou, jak o tom veřejnost informoval Věstník Hospodářského spolku pro okres sobotecký.
Od 1. října roku 1898 se tedy odvíjí historie veřejné, v té době lidové knihovny. V prosinci tohoto roku městská rada schválila finanční příspěvek pro knihovnu a uvolnila pro ni prostory ve staré radnici města, kde sídlila až do 50. let 20. století. A právě jeden ze zakladatelů Občanské besedy, P. Damián Šimůnek, je považován za prvního soboteckého knihovníka.
Kvůli nedostačujícím prostorám se knihovna stěhovala vícekrát. V roce 1957 se pro nedostatek místa přestěhovala do 1. patra dnešního městského úřadu, roku 1966 pak do budovy bývalého okresního soudu, později provozovny Technolenu, nyní prodejny potravin.
Ve svých počátcích měla zhruba 500 svazků, knihy se půjčovaly zdarma dvakrát týdně ve volném čase obyvatel, tedy v neděli dopoledne a ve středu večer. Fond knihovny se neustále rozšiřoval jak dary jednotlivců, tak přírůstky od dalších spolků a sdružení; také město uvolňovalo na nákup knih průběžně další finance.
V roce 1966 se knihovna profesionalizovala a zároveň se změnila z lidové knihovny na knihovnu střediskovou. Byla zařízením města Sobotky se svým vlastním rozpočtem, od roku 1974 pak přešla pod Okresní knihovnu v Jičíně. Do metodického obvodu střediskové knihovny v Sobotce patřilo určitou dobu 18 místních lidových knihoven, v 80. letech se počet MLK snížil na 16.
V roce 1975 byly otevřeny nové prostory knihovny v rodném domě básníka Fráni Šrámka a knihovna získala oficiální název Městská knihovna Fráni Šrámka Sobotka. V těchto prostorách knihovna sídlí dodnes. Jen v letech 1993‒2003, kdy byl přechodně zvýšen pracovní úvazek knihovny na dvě síly, byla rozšířena o samostatné dětské oddělení, které bylo shodou okolností umístěno v původních prostorách bývalé radnice.
Devadesátá léta 20. století přinesla mnoho změn i do sobotecké knihovny. Na jejich počátku se největším problémem ukázala restituce domu, kde knihovna sídlila. V roce 1991 byla založena Nadace rodného domu Fráni Šrámka a po dvou letech usilovné práce se podařilo, i díky nemalým finančním prostředkům získaným od dárců, rodný dům Fráni Šrámka od restituentů odkoupit do majetku města. V roce 1997 byla knihovna v rámci delimitace Okresní knihovny v Jičíně po dohodě obou subjektů převedena opět pod město Sobotka a knihovna se 1. ledna 1998 stala součástí Střediska městské kultury v Sobotce.
Již v roce 1995 se započalo s automatizací knihovního fondu a postupným vybavováním knihovny výpočetní technikou, byl zaveden internet, v roce 1999 byl spuštěn automatizovaný výpůjční proces, přičemž byl od té doby knihovnický software několikrát obměňován; nyní je používán program Verbis. V současné době má knihovna ve svém fondu cca 14 tisíc knih, pravidelně odebírá 30 titulů denního tisku a časopisů, počet čtenářů kolísá kolem čísla 400. Kromě půjčování knížek zde probíhá již sedmým semestrem virtuální univerzita třetího věku, setkávají se děti v rámci čtenářského klubu, vyučuje se angličtina, cvičí jóga, šije patchwork a probíhají další aktivity jako besedy a přednášky, dlouholetou tradicí se stalo pořádání výstav v galerii Na Schodech při knihovně.
Historie knihovny je spjata s mnoha vynikajícími knihovníky, za kterými je spousta práce, bohužel je zde nelze všechny vyjmenovat. Jména z počátečních let zde již zazněla, z let pozdějších si dovolím uvést opět jména dvě: kolegyně Alena Pospíšilová a Lenka Dědečková, za kterými stojí úsilí o zachování Šrámkova domu pro knihovnu. Kromě mnoha jiných aktivit jsou dušemi Knihovnických týdnů, které probíhaly v letech 1993‒2002 při festivalu Šrámkova Sobotka. Díky nim se Sobotka dostala do povědomí knihovníků celé republiky.
Ve dnech, kdy vzniká tento článek, se snad rodí i další etapa sobotecké knihovny. Vzniká projekt na novou, bezbariérovou knihovnu, propojenou se zahradou, přívětivější ke svým uživatelům, otevřenější pro další aktivity. Držte palce.
PS: Daný rozsah článku dovolil pouze velice stručný exkurz do historie knihovny v Sobotce. Knihovně bylo věnováno množství článků v soboteckém tisku, historie knihovny samotné i knihovnictví na Sobotecku byly podrobně zmapovány ve dvou vysokoškolských diplomových pracích[1], ze kterých jsem také čerpala při psaní tohoto příspěvku. Velice ráda je všem zájemcům o soboteckou historii při návštěvě v sobotecké knihovně předložím ke studiu. Vítejte v Sobotce.
Kontakt na autorku: knihovna@sobotka.cz
 

 
[1] DĚDEČKOVÁ, Lenka: Městská knihovna Fráni Šrámka v Sobotce. Plzeň 2010. Bakalářská práce na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni.
LINKOVÁ, Jaroslava: Vývoj a dnešní stav knihovnictví na Sobotecku. Praha 1983. Diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
 

verze pro tisk · PDF verze