Soutěž Městská knihovna roku

Autor: Jana Šimková
Vyšlo 3/16/2023 v čísle Ročník 33 (2023), Číslo 1, v sekci Šumné knihovny

Jsme poměrně malá městská knihovna v Úpici, městě s 5,5 tisíce obyvatel. Disponujeme jedním společným prostorem, kde je umístěno dětské oddělení, oddělení pro dospělé a čítárna. Máme necelých 900 registrovaných čtenářů. Půjčujeme v pondělí, ve středu, v pátek a v sobotu. Stihneme cca 70–80 akcí za rok (za normálních okolností, ale v r. 2021 jich bylo pouze 39), půjčujeme tištěné knihy, audioknihy, e-knihy, časopisy i stolní hry. Prezentujeme se na webu a na FB. Naše služby zajišťují 3 knihovnice. Tyto a další informace zjistíte mezi daty benchmarkingu.
Když nás metodička oslovila, že budeme v našem regionu nominováni do soutěže Městská knihovna roku, byly jsme trochu na rozpacích. Přece nemůžeme „soupeřit“ s velkými knihovnami, navíc v době po covidu, kdy se spousta věcí teprve vrací do původních kolejí. Byla to ale zároveň velká výzva a pokušení – proč to alespoň nezkusit? A tak přišla na řadu první fáze, kdy jsme vyplnily formulář o knihovně a přidaly popis našich dvou zajímavých akcí. Vybraly jsme celoroční aktivity na téma našich nejvýznamnějších regionálních osobností – tedy rodiny Čapkovy – a pak činnost kreativní dílny pro ženy.
Když jsme se dozvěděly, že jsme postoupily do 2. kola, byla to pro nás velká radost. Sledovaly jsme facebookové stránky soutěže, takže jsme si udělaly na základě zpracovaných prezentací představu o dalších knihovnách, které stojí „proti nám“. Už tehdy jsme věděly, že zvítězit nemůžeme. Máme naši knihovnu rády, jsme v ní my a snad i naši čtenáři spokojení, ale přece jen jsme se stěhovali již v roce 2002, takže můžeme jen v dobrém závidět novým, prostorným knihovnám, které mají více možností. Nechci tím však svalovat vinu na prostory, samozřejmě i knihovna jako ta naše může dělat skvělé věci... Každopádně v každém z nás je vždy nějaká jiskřička naděje, to světélko někde daleko vzadu, které říká: „Co kdyby...“ A tak jsme se s vervou pustily do příprav na osobní návštěvu komise Městské knihovny roku. Vyšlo to na prázdninový půjčovní den, kdy jsme společně s naším panem starostou a okresní metodičkou očekávali hodnotící kolegy. Na chvíli jsme dokonce knihovnu pro veřejnost zavřely, aby nás opravdu nikdo nerušil (protože, jak jsem již výše zmínila, máme kromě malinkaté kanceláře jen jeden společný prostor), a při promítání připravené prezentace jsme se snažily naší milé návštěvě co nejvíce přiblížit knihovnu – samozřejmě v tom nejlepším světle. Setkání bylo opravdu příjemné, komise přívětivá a milá, ač za sebou už měla stovky kilometrů v parných letních dnech.
Prázdniny se přehouply, ani jsme nevěděly jak, a my očekávaly, jak vše dopadne. Přišla pozvánka do Klementina a my jsme se na ten den moc těšily. Když nic jiného, podíváme se na kouzelné místo s historií, kde jsme ještě nebyly, říkaly jsme si.
Do Prahy jsme se vydaly vlakem, raději s předstihem – dráhy nezklamaly, takže zpoždění opravdu přišlo, ale na místo jsme dorazily včas. Klementinum nás okouzlilo, cítily jsme se v Zrcadlové kapli jako v pohádce. Celé vyhodnocení, ač bylo poměrně dlouhé, nenechalo nikoho z nás dřímat. Je velmi dobré vidět, že práce knihovníků je oceněna a zviditelněna. A že těch oceněných ve všech možných kategoriích bylo... A my? No, nebyli jsme první ani druzí, ba ani třetí. To ale vůbec není důležité. Ze srdce přejeme těm, co stanuli na těch stupíncích vítězů, ať se jim daří odvádět tak skvělou práci dál. Ať mají spoustu čtenářů a příznivců. A hlavně pracovníků, kteří jsou ochotni pro ně udělat i spoustu věcí navíc. Nikomu nezávidíme, protože víme, že knihovníci jsou jedna velká skupina stejně „postižených“ lidiček, kteří pro to svoje udělají mnohé. Jsou ochotni se o své zkušenosti, úspěchy, a třeba i nezdary podělit s ostatními. Gratulujeme vítězům – Městské knihovně Frýdek-Místek z Moravskoslezského kraje a samozřejmě i Městské knihovně Valašské Meziříčí ze Zlínského kraje (2. místo) a Městské knihovně Boženy Němcové Domažlice z Plzeňského kraje (3. místo).
A co přinesla soutěž nám? Byla to skvělá zkušenost. Uklidily, přerovnaly a vytřídily jsme si knihovnu a fond. Označily a dodělaly drobné restíky v knihovně. Setkaly jsme se s významnými osobami našeho knihovnictví. Viděly jsme Klementinum. Byly jsme na výletě v Praze. Pochutnaly jsme si na rautu i na medovníku, který jsme dostaly. Získaly jsme hry pro děti do knihovny. Ví se o nás. A přesvědčily jsme se, že naši čtenáři nás mají rádi a stojí za námi (to i podle komentářů u FB příspěvku po vyhodnocení v Klementinu), a to je nejlepší odměna za naši práci!
 
Kontakt na autorku: knih.upice@seznam.cz

verze pro tisk · PDF verze