Role sociálních sítí při budování a rozvoji komunitních knihoven

Autor: Monika Kratochvílová
Vyšlo 9/14/2023 v čísle Ročník 33 (2023), Číslo 3, v sekci Nové trendy

„Knihovny jsou demokratickou platformou veřejného dialogu a participace občanů; jsou nedílnou součástí sociální infrastruktury, která posiluje soudržnost komunit.“[1]
 
Aktuální výzvou pro veřejné knihovny všech velikostí je podporovat a rozvíjet komunitní potenciál místa, usilovat o postupné pronikání do veřejného prostoru a stávat se jeho samozřejmou součástí. Označení knihovna bylo vždy tradičně spojováno s konkrétním místem, budovou poskytující především výpůjční a informační služby. S postupující proměnou paradigmatu společnosti, ke které přispěl nejen nástup nových technologií, digitalizace a robotizace, doprovázené společenskými a sociálními změnami, se stále více potvrzuje, jak významnou roli pro rozvoj každého jedince představuje fyzické setkávání a osobní komunikace. Jedním z důležitých a nezastupitelných aktérů v rozvoji společenské komunikace, sdílení myšlenek, názorů, ale i polemik jsou právě veřejné knihovny – otevřené a přístupné všem bez rozdílu věku, vzdělání či společenského postavení. Moderní doba otevřela knihovnám nové možnosti, především v podobě virtuálního prostoru. Ten se stal již samozřejmou platformou ke komunikaci v nejširším smyslu ‒ ke sdílení názorů, myšlenek, výměně zkušeností, příkladů dobré praxe, k inspiraci i motivaci.
 
Podpořit rozvoj komunitního potenciálu místa při využití sociálních sítí na podporu komunitní funkce knihoven bylo cílem vícedenního semináře Jak rozvíjet knihovní komunitu prostřednictvím sociálních sítí a dalších nástrojů, který připravila Moravská zemská knihovna v Brně ve spolupráci s lektorkou Mgr. Barborou Buchtovou. Tématu komunitního knihovnictví se Barbora Buchtová věnuje dlouhodobě jak při spolupráci na tvorbě aktuální Koncepce rozvoje knihoven, tak v rámci svého zapojení do projektu Sociální inovace v knihovnách; je jednou ze spoluautorek online kurzu Komunitní knihovnou krok po kroku.[2]
Seminář probíhal ve třech termínech 18. 5., 25. 5. a 1. 6., z toho druhé setkání online přes ZOOM. Věnoval pozornost budování a rozvoji komunit prostřednictvím sociálních médií, na kterých ukázal, že je lze využívat nejen jako platformu pro komunikaci s uživateli, ale mají potenciál pro rozvíjení spolupráce v místě a mohou se stát užitečným nástrojem pro síťování. Z důvodu svého zaměření na přípravu konkrétních projektů měl seminář omezený počet účastníků. Každý tak měl možnost se zamyslet nad tím, jak právě jeho knihovna umí využívat potenciál místa, tj. jak se daří navazovat a rozvíjet kontakty a propojovat činnost knihovny s aktivitami komunit v místě. Mezi podmínkami pro přihlášení byla aktivní práce s uživateli v knihovnách, účet na některém ze sociálních médií a současně aktivní zapojení během jednotlivých lekcí i při plnění dílčích úkolů.
Pro efektivní sdílení podnětů a informací, ale i pro plnění praktických úkolů v průběhu semináře založila lektorka společnou facebookovou skupinu.
Obsahem prvního setkání bylo vzájemné představení účastníků a jejich knihoven: s jakými komunitami aktuálně spolupracují, jaký je potenciál místa, kde je možné hledat příležitosti ke spolupráci. Jedním z prvních úkolů bylo zmapovat obec přes sociální sítě, zjistit lokální influencery, hledat možnosti pro zapojování uživatelů, tzv. crowdsourcing. Pro zmapování potřeb a situace v místě potřebuje knihovna zpětnou vazbu, která nemusí být vždy pouze přes dotazníky spokojenosti. Významným zdrojem informací mohou být krátké ankety, minidotazníky, nástěnka na podněty. Důležité je začít se ptát.
Standardní součástí činnosti knihoven jsou kulturní, vzdělávací a komunitní aktivity. Standard pro dobrou knihovnu uvádí jejich doporučený počet podle velikosti sídla. Otázkou, kterou by si každá knihovna měla klást, je, zda nabízené aktivity odrážejí zájem obyvatel v místě. Každá knihovna by měla být knihovnou pro všechny, vycházet vstříc zájmu těch, kteří žijí v místě, reagovat na jejich potřeby. Komunitní knihovny by navíc měly s uživateli počítat nejen jako s návštěvníky, ale jako s aktivními hybateli, kteří se spolupodílejí na činnosti knihovny, aby vnímali knihovnu jako místo, instituci, která je jejich a je tu pro ně. Správná míra otevřenosti knihovny vůči vnějším podnětům je vždy otázkou míry participace veřejnosti na činnosti knihovny. Není správné, pokud rozhoduje o své činnosti knihovna sama, stejně jako není správné dělat vše, co si přejí uživatelé. V tomto vždy záleží na managementu knihovny, na jeho schopnosti akceptovat a naplňovat potřeby místa a současně zajistit, aby knihovna byla místem rozvoje, budování a rozvíjení občanské společnosti za předpokladu její důsledné neutrality. K tomu, aby knihovna uměla vytěžit potenciál svých uživatelů, dokázala je motivovat a zapojit do činnosti knihovny, potřebuje mít zpětnou vazbu, především znát svoje uživatele. Role osobní komunikace a vstřícnosti a empatie knihovníka je v tomto nezastupitelná. Knihovna není nikdy anonymní. Uživatelé ji mívají spojenou právě s osobou knihovníka. A na něm záleží, jak se podaří rozvíjet potenciál knihovny ruku v ruce s potenciálem místa.
Online webinář byl zaměřen na práci s uživateli, jak získávat informace a reagovat na jejich potřeby (jak se správně a kreativně ptát), jak navazovat spolupráci a partnerství a jak využívat komunitní principy při budování a rozvíjení komunitní knihovny včetně příkladů z praxe.
V průběhu posledního setkání prezentovali účastníci návrh komunitního projektu, přičemž v mnoha případech se jednalo o nové nápady, jejichž realizace může podpořit aktivní zapojení občanů a prohloubení jejich zájmu o aktivity knihovny.
Seminář potvrdil, že téma budování komunit je pro většinu knihoven stále otevřenou výzvou. Moderní doba nabízí nové možnosti a využití potenciálu sociálních sítí se stává nezbytným předpokladem pro úspěšnou práci s uživateli pro knihovny všech velikostí. Jedním z prvních kroků každé knihovny by mělo být zpracování inventáře všech organizací a institucí v místě a jejich potenciál ke spolupráci. Může se jednat o začátek SWOT analýzy, která bude předcházet tvorbě vlastní koncepce, vize toho, čím chce být knihovna ve své obci, městě, a to jako instituce, která umí využít ke svému působení i otevřený prostor mimo budovu knihovny. Využití síťových kontaktů patří k užitečným nástrojům na podporu rozvoje komunitního knihovnictví. Není to jen o tom, mít profil knihovny na facebooku, instagramu či youtube, ale zapojit knihovnu do nejrůznějších sociálních skupin v místě, případně vytvářet nové skupiny a podporovat síťování i v rámci regionu. Knihovny by měly přispívat k tomu, aby fyzické i virtuální komunity pomáhaly podporovat vztah k místu, zajímaly se o celospolečenská i místní témata a posilovaly vzájemnou soudržnost a důvěru. Knihovnu bude následně více vidět, více slyšet a stane se nepostradatelnou součástí života ve své obci i v životě jejích obyvatel.
 
Kontakt na autorku: Monika.Kratochvilova@mzk.cz
 

verze pro tisk · PDF verze