Rytířka Marta Pešková Staníková

Autor: Na otázky Zlaty Houškové odpovídá Marta Pešková Staníková
Vyšlo 9/14/2023 v čísle Ročník 33 (2023), Číslo 3, v sekci Stalo se

Mezi dospělými, kteří jsou pasováni na rytíře Řádu krásného slova, je pravidelně vedle spisovatele a interpreta také zástupce, přesněji řečeno dosud vždy zástupkyně, knihovnické obce. V letošním roce se rytířkou stala ředitelka Městské knihovny Slavoj ve Dvoře Králové, Mgr. Marta Staníková. Její nominace byla před ní do poslední chvíle utajována…
 
 Bylo pro tebe překvapení, že máš být pasována na rytíře Řádu krásného slova? 
Ano. Do Prahy na pasování jsem jela s Alžbětou Pechovou, východočeskou rytířkou, a s výpravou dětí ze ZŠ Vítězná, které si výlet do Zrcadlové kaple nejen vysoutěžily, ale doslova vyčetly. Ceremoniál jsem si užívala jako doprovod a hlavně jako předsedkyně našeho Klubka, protože jsme nominovali na pasování opět tři šikovné vítěze literární oblasti projektu.
 
Co jsi ve chvíli, kdy jsi se o nominaci dozvěděla, cítila? Co pro tebe osobně pasování znamená?
Je to úžasný pocit. V tu chvíli mi běželo hlavou tisíc různých myšlenek, vše mi docházelo až postupně. Pasování na rytíře vnímám jako ocenění práce jak mé, tak mých kolegyň a kolegů v královédvorské knihovně i v Klubku.
    
Některé knihovny mají pocit, že účast v projektu je jakási „práce navíc“. Myslíš si to také?
Nevidím zapojení do projektu jako práci navíc. Knihovny pro své čtenáře chystají každý rok stovky nápaditých programů nebo soutěží na různá témata. Podtitul projektu vždy umožňuje vytvořit program, který je knihovnou připravován v danou chvíli pro děti MŠ i žáky ZŠ tak, aby vyhovoval zadání projektu, takže pro některé knihovny, obzvlášť v menších obcích, to může být spíš dobrá inspirace. Projekt je Helenou Šlesingerovou tak pečlivě připravený, že je možné si z nabídky jen vybrat.
 
Co pro tebe osobně projekt Kde končí svět představuje? 
Za mě velmi dobře fungující celostátní projekt, který je svým vyvrcholením v Zrcadlové kapli Klementina zcela ojedinělý. Svědčí o tom zpětné vazby nejen pasovaných dětských rytířů, jejich rodičů i pedagogů, ale také reakce všech pasovaných spisovatelů, interpretů a knihovníků. Bonus vidím v setkání soutěžících při vyhlašování na úrovni místních a poté regionálních kol.
 
Vidíš nějaký potenciál jeho rozvoje?
Už jsem to zmínila: využívat co nejlépe a nejvíce setkávání dětí a knihoven (v rámci regionu a koneckonců i celostátním), vzájemně se inspirovat. A možná více využít setkání s umělci (autory a interprety). Protože účast moravských knihoven na slavnostním ceremoniálu v Praze bohužel postupně klesá, pravděpodobně z důvodu vzdálenosti a času stráveného v dopravních prostředcích, uvažovala bych možná o rozdělení udělování řádu na českou a moravskou část (pasování v Praze a např. v Brně). Tím by bylo slavnostní vyvrcholení projektu a ten mimořádný zážitek přístupnější každé, i té nejmenší knihovně v ČR. Určitě totiž stojí za to.
 
Děkuji za rozhovor a za všechny Východočechy moc gratuluji!
 
Kontakt na autorku: zlata.houskova@gmail.com

verze pro tisk · PDF verze