Markéta Šolcová bdí nad Knihovnou Břetislava Kafky

Autor: Vanda Vaníčková
Vyšlo 9/14/2023 v čísle Ročník 33 (2023), Číslo 3, v sekci Kdo je ...

Historie kostelecké knihovny sahá dle informací na webových stránkách do 19. století. Historie nové ředitelky knihovny je o poznání kratší, ale dle rozjezdu v prvních měsících to vypadá, že bude rozhodně pestrá. Nyní nad celým knihovnickým královstvím Břetislava Kafky drží ochrannou ruku Markéta Šolcová, činorodá to žena. Ale udělejte si obrázek sami…
 
Zhruba před rokem jsem na tomto místě zpovídala vašeho předchůdce, jednoho z nových ředitelů knihovny v kraji. Nedá mi to a první otázka je jasná: Jaký je příběh vaší cesty do kostelecké knihovny?
Cesta do červenokostelecké knihovny vedla přes Trutnov, kde jsme se narodila a čtvrt století žila, Hradec Králové, kde jsem studovala na vysoké škole, a přes Mladé Buky a Úpici, kde jsme s rodinou několik let žili. Vystudovala jsem pedagogickou fakultu, pár let jsem učila na dvou školách český jazyk a literaturu, hudební a etickou výchovu, 10 let jsem byla s dětmi na mateřské dovolené, 12 let jsem pracovala jako vedoucí mateřského centra a střediska volného času a mám několikaletou zkušenost s prací asistentky krajských politiků za KDU-ČSL při Královéhradeckém kraji.
 
V komunální politice jste aktivní, prolíná se to někdy s knihovnickým světem? 
Česká republika disponuje v mezinárodním srovnání výjimečně hustou sítí knihoven (máme jich i s pobočkami přes 6 000), které jsou buď příspěvkovými organizacemi měst v čele s ředitelkou/ředitelem, nebo přímo jejich součástmi, odbory města v čele s vedoucí/vedoucím. Již tímto je dáno, že svět knihoven a komunální politiky se nemůže neprolínat. Tudíž je samozřejmě dobré být se světem komunální politiky v kontaktu, znát její prostředí a být takzvaně „v obraze“. Práci komunální političky i ředitelky knihovny chápu jako službu lidem.
 
Z vašich knihovnických akcí mě aktuálně zaujaly deskové hry. Jakou hru (a nemusí to být deskovka) si zahrajete ráda?
„Deskovky“ u nás v knihovně vede kolegyně Tina Ungrová, mladá aktivní, nadějná a pracovitá knihovnice, která si tento projekt sama vymyslela. Těší nás, že je o tuto aktivitu zájem a jednou měsíčně přichází 20 až 30 zájemců o hraní her.  Já nejsem vyloženě „herní typ“, ale „Dostihy“, „Kris Kros“ nebo kvízové hry „Český film“ a podobné si někdy zahraji ráda.
A když jsme na stránkách knihovnického časopisu ‒ co čtete s oblibou a naopak jaké čtivo bychom na vašem nočním stolku hledali marně? 
 
Ráda čtu knihy, které mě něčím obohatí, krásou jazyka, hlubokými myšlenkami, vědomostmi nebo humorem. Z knih, které jsem za posledních pár měsíců četla, stojí za zmínku především Bílá voda Kateřiny Tučkové, Skutečná cesta ven romského autora Patrika Bangy (o jeho vnímání života romské rodiny a vztahů s Romy i „gádži“ nejen na pražském Žižkově v letech po sametové revoluci) a sbírka básní Miloše Doležala Jana bude brzy sbírat lipový květ. Obě naposled jmenované knihy byly letos oceněny cenami Magnesia litera. Marně byste na mém stolku hledali fantasy a science fiction.
 
Čím potěší kostelecká knihovna čtenáře v budoucnu? Našla by se vyloženě nějaká „specialita Markéty Šolcové“?
V prosinci minulého roku jsem zažádala o dotaci a na jaře letošního roku jsme tak mohli spustit novou službu pro čtenáře, a to „e-výpůjčky“. Dále mě baví pořádat besedy a přednášky napříč různými tématy, záběr je široký, ale všechny čtenáře a návštěvníky bych si dovolila pozvat na zářijový koncert kapely Swing sextet v knihovní zahradě a výstavu kreseb stavení ve Lhotě za Červeným Kostelcem a v okolí, Josef Kulda – Kraj mého mládí, jejíž vernisáž se bude konat 25. září v podkroví naší knihovny za přítomnosti 97letého autora a jeho rodiny. Co se týká nových knih, mohu čtenářům doporučit novinku z našeho fondu, a to Historii krkonošských bud, kterou vydal KRNAP a ještě na jaře nebyla k sehnání. Mám tu čest zájemce pozvat na besedu s autorem knihy Martinem Bartošem v listopadu letošního roku. Novými zajímavými přírůstky jsou z mého pohledu i knihy O češtině s Karlem Olivou autorů Ivany Karáskové a Karla Olivy a kniha o světoznámém architektovi Plečnik Blaže Vurnika a Zorana Smiljaniče. Další a další zajímavé knihy bych mohla jmenovat ještě dlouho, každoročně jich přibude do knihovny přes 1 200, tudíž přijďte a vyberte (nebo stáhněte ☺) si sami.
 
Když byla zmíněna politika ‒ nový český prezident má chalupu nedaleko Červeného Kostelce. Může tato skutečnost nějak zasáhnout do života knihovny?
Samozřejmě, už zasahuje. Pan prezident Petr Pavel se právě díky tomu, že jezdí na chalupu do Lhoty za Červeným Kostelcem, i v Kostelci často vyskytuje. Minulý týden jsem využila příležitost a osobně jsem ho pozvala na zářijovou výstavu. Vernisáže se bohužel nebude moci zúčastnit; věřím, že to vyjde někdy příště. Jsem ráda, že máme po dlouhých letech nejen premiéra, ale i prezidenta, za kterého se nemusím stydět. A to, že pan prezident strávil část dětství v Červeném Kostelci, je příjemná nadstavba.
 
Kontakt na autorku: VandaV@seznam.cz
 

verze pro tisk · PDF verze