Ohlédnutí za konferencí Knihovny současnosti 2024

Autor: Hana Hornychová
Vyšlo 12/5/2024 v čísle Ročník 34 (2024), Číslo 4, v sekci Stalo se

Konference Knihovny současnosti 2024 se konala 10.–12. září na Právnické fakultě Palackého univerzity v Olomouci.
Jednání bylo zahájeno tradičním blokem zahraničních účastníků, kteří se soustředili na hlavní výzvy moderních knihoven a nabídli vize pro budoucí rozvoj knihovnického sektoru.
Úvodní slovo měl Mikkel Christoffersen: přednesl příspěvek s názvem „Knihovny v digitálním informačním prostoru a demokracii – evropská perspektiva“. Zdůraznil rostoucí uznání role knihoven v demokratické Evropě a připomněl, že demokracie není jen o volbách, ale o mnoha aspektech každodenního života, především v digitální éře. Christoffersen ve své prezentaci analyzoval, co knihovny již dělají pro posilování demokracie v digitálním prostoru a jaké možnosti dalšího rozvoje se jim nabízejí.
Následoval příspěvek Šárky Atzenbeck, vedoucí knihovny Zentralbibliothek v Drážďanech, která se věnovala tématu „Po nás potopa? Udržitelnost v knihovnách na příkladu Städtische Bibliotheken Dresden“. Zdůraznila důležitost udržitelnosti v knihovnách a uvedla konkrétní příklady dlouhodobě udržitelných knihovnických služeb.
Poslední prezentací tohoto bloku bylo vystoupení Roela Van Den Sigtenhorsta s názvem „The Library as a Platform-organization“. Vylíčil, jak internet zásadně změnil roli knihoven, které tím ztratily svůj monopol na sdílení informací, ale navrhl, že knihovny mohou strategicky využít své postavení k vytvoření nové, jedinečné pozice v digitálním prostoru.
Druhý den konference byl zaměřen na digitální občanství a moderní technologie, které mění roli knihoven v dnešním světě.
Byla zdůrazněna potřeba modernizace knihovnického sektoru v oblasti umělé inteligence, což ilustroval příspěvek o projektu Jsem v kurzu Krajské knihovny v Pardubicích. Projekt školí knihovníky i veřejnost v používání AI a přináší nový pohled na to, jak technologie mohou obohatit práci knihoven a rozvoj jejich kompetencí. Kristina Vančurová a Ondřej Hudeček představili online vzdělávací platformu Digitálního Česka, která posiluje digitální kompetence knihovníků prostřednictvím e-learningových kurzů. Tereza Lišková a Jiří Zelenka se zaměřili na mediální vzdělávání v knihovnách a propojení knihoven se školami. Nicol Dostálová, Kateřina Jochecová a Čeněk Šašinka představili projekt DeveLex, který využívá technologii eye-trackingu pro reedukaci dyslexie a rozvoj čtenářských dovedností.
Workshop Národní knihovny ČR, který vedli Lenka Maixnerová a generální ředitel Tomáš Foltýn, se zaměřil na klíčové aspekty nové strategie Národní knihovny. Účastníci měli možnost diskutovat o klíčových oblastech, které mají zásadní vliv na budoucnost knihovnictví. Část programu byla věnována propojeným datům a plánům na překlopení stávajících databází do Wikidat, což má zlepšit dostupnost informací a jejich sdílení. Dalším důležitým tématem bylo budování centrální databáze záznamů od nakladatelů, které zajistí jejich sdílení a využívání. Stěžejním bodem zájmu se ukázala sdílená katalogizace, která má výrazně usnadnit spolupráci mezi jednotlivými knihovnami a zvýšit efektivitu katalogizačních procesů. V rámci diskuse se řešila také náhrada stávajícího knihovního systému. Účastníci workshopu ocenili otevřený přístup vedení knihovny a možnost aktivně se zapojit do diskuse o budoucím směřování klíčových procesů v Národní knihovně ČR.
Odpolední blok druhého dne se zaměřil na bezpečnostní problematiku knihoven. Lenka Maixnerová a Tomáš Foltýn z Národní knihovny ČR moderovali sekci Bezpečnost a krizové situace v knihovnách. Diskutovalo se o tom, jak sladit otevřenost knihoven a jejich povinnost zajistit bezpečné prostředí pro zaměstnance i návštěvníky.
V úvodu vystoupil Zdeněk Orel s přednáškou „Krizová komunikace a kulturní instituce“, ve které vysvětlil, jak se knihovníci mohou vypořádat s agresivním chováním návštěvníků či jak uklidnit osoby v konfliktní situaci. Představil základní metody krizové komunikace včetně aktivního naslouchání a práce s emocemi, které pomáhají předcházet vyhroceným situacím.
Další příspěvek přednesla Anna Vandasová, která se věnovala tématu krádeží v knihovnách. Během poslední doby se staly cílem zlodějů mnohé evropské knihovny včetně Národní knihovny ČR, kde se pachatelé zaměřili na historicky cenná díla. Přednášející rozebírala opatření, která knihovny mohou zavést k ochraně svého fondu, a zdůraznila roli veřejnosti a odborníků při ochraně kulturního dědictví.
Závěrečnou přednášku odpoledního bloku přednesl Jan Paťawa z Ministerstva vnitra. Věnoval se akutní komunikaci jakožto nástroji pro zvládání krizových situací, a to nejen na úrovni knihoven, ale i ve společnosti obecně. Součástí přednášky byly příklady z praxe, včetně nedávných konfliktů a bezpečnostních incidentů, které ukázaly důležitost včasné a efektivní komunikace.
Blok byl zakončen panelovou diskusí, kde vystoupili odborníci včetně Evy Lehečkové, děkanky Filozofické fakulty UK, která sdílela své zkušenosti s postupem při nedávné tragédii na FF UK. Diskuse přinesla řadu podnětů, jak zlepšit bezpečnostní opatření a krizovou komunikaci v knihovnách, aby zůstaly bezpečnými a otevřenými místy pro všechny.
Závěrečný den konference se nesl ve znamení hlubších reflexí na téma vlivu moderních technologií na společnost. Stanislav Komárek ve své přednášce „Digitalizace života – krásný nový svět, či cesta do poroby?“ upozornil, že digitální technologie, podobně jako vynález písma, představují jeden z největších přelomů v historii administrativy a organizace společnosti. Zamýšlel se nad tím, zda digitální poroba, podporovaná umělou inteligencí a všudypřítomnými technologiemi, nebude ještě silnější než všechny známé formy otroctví z minulosti. Varoval, že jednání s umělou inteligencí může být mnohem složitější než s jakýmkoli lidským protivníkem.
Na etické aspekty umělé inteligence navázal Marek Orko Vácha v příspěvku „Etické otázky AI – etika, psychologie a právo v AI“. Zdůraznil, že s nástupem umělé inteligence a automatizace je nutné důkladně zvážit etické rámce, které budou řídit její využívání v různých oblastech života. AI vstupuje nejen do pracovního prostředí, ale i do osobní sféry, což s sebou přináší složité otázky týkající se práv, odpovědnosti a lidskosti. V době, kdy technologie stále více pronikají do našich životů, je klíčové zajistit, aby tyto technologie byly používány s ohledem na základní lidské hodnoty a práva. Konferenci tak zakončila diskuse o tom, jak zajistit, aby digitální budoucnost byla spíše nástrojem k posílení lidské svobody než jejím omezením.
Konference Knihovny současnosti 2024 přinesla řadu zásadních témat, která reflektují aktuální výzvy v oblasti knihovnictví, od digitálních technologií a rozvoje nových platforem až po bezpečnostní problematiku. Účastníci měli příležitost načerpat nové poznatky a inspiraci, jak mohou knihovny nadále hrát klíčovou roli v demokratické společnosti, a to nejen v České republice, ale i v evropském měřítku.
 
Kontakt na autorku: hana.hornychova@svkhk.cz

verze pro tisk · PDF verze