Finské knihovny – inspirativní cesta v rámci programu Erasmus+

Autor: Jakub Škuta
Vyšlo 12/5/2024 v čísle Ročník 34 (2024), Číslo 4, v sekci Okénko

Od 27. května do 6. června 2024 měl náš tříčlenný tým (Jakub, Míša a Vlaďka) jedinečnou možnost navštívit Finsko v rámci programu Erasmus+, abychom se seznámili s fungováním tamních knihoven a přinesli nové podněty. Cesta se uskutečnila v rámci konsorcia, které spadá pod Královéhradecký kraj.
 
Finsko je dlouhodobě proslulé svým inovativním přístupem ke knihovnictví, a proto naše cesta směřovala právě do tamních knihoven, které představují nejen místa pro půjčování knih, ale také živá centra vzdělávání, komunitního života a kreativity.
Naší první zastávkou byla moderní knihovna Oodi v Helsinkách. Tato knihovna, otevřená v roce 2018, nám doslova vzala dech. Nabízí návštěvníkům mnohem více než jen knihy. Zaujalo nás celé patro věnované makerspace – kreativním dílnám, kde si lidé mohou zdarma půjčit 3D tiskárny, zamluvit nahrávací studia nebo šicí stroje. Oodi se nám představila jako „obývací pokoj města“, kde mohou lidé relaxovat, tvořit nebo se setkávat a sdílet své dovednosti. A když cestou potkáte robota, který doplňuje knihy, nepřekvapí vás to.
Naší druhou zastávkou byla klidná knihovna v Töölö, umístěná v parku v srdci Helsinek, jež také nebyla daleko od místa našeho ubytování. Tato knihovna, ačkoliv se jeví skromnější než Oodi, se velkou měrou soustředí na rozvoj komunity – konají se zde čtenářské kluby, jazykové kurzy, ale i čtení se zvířaty. Töölö představuje krásný příklad otevřené komunitní knihovny, která podporuje mezilidské vztahy a vzdělávání pro všechny věkové skupiny.
Knihovna Pasila, dříve centrální knihovna Helsinek, se stala významným technologickým centrem. Zde jsme se seznámili se systémem IMMS (Intelligent Material Management System), který automatizuje proces třídění a distribuce knih v celém systému Helsinki City Library. Pokud bychom si chtěli něco odvézt zpět k nám domů, bylo by to právě toto. Tento systém ve zkratce umožňuje vrátit knihy do jakékoli knihovny (v rámci systému), přičemž je automaticky roztřídí podle aktuálních potřeb dalších knihoven. Pasila nám ukázala, jak technologie může usnadnit práci knihovníků a zlepšit služby pro čtenáře.
Další zastávkou byla knihovna Myllypuro, která nedávno prošla rekonstrukcí. Tato knihovna se soustředí na místní komunitu a zaujme návštěvníky především flexibilním nábytkem, samoobslužnými službami a příjemným prostředím. Pravidelně organizuje akce pro všechny věkové skupiny (převážně však pro seniory), od kreativních dílen po společenská setkání. Zajímavým prvkem je kuchyňka, která slouží jak veřejnosti, tak zaměstnancům a přispívá k domácí atmosféře knihovny. Až nečekaně se stala tím hlavním centrem dění. Myllypuro představuje skvělý příklad toho, jak se knihovna může přizpůsobit specifickým potřebám obyvatel v dané oblasti.
Navštívili jsme také knihovnu Lippulaiva v Espoo, která byla navržena s ohledem na rodiny s dětmi a životní prostředí. Otevřena byla v roce 2022. Do celého procesu výrazně vstupovala veřejnost (převážně rodiny s dětmi) a knihovna se sama pochlubila tím, že byla schopna zrealizovat až 65 % všech nápadů. Výsledkem je knihovna, která působí jako útulný obývací pokoj, až pokojíček, kde se lidé mohou setkávat, učit se, tvořit. Lippulaiva dokazuje, že spolupráce mezi knihovnou a komunitou může vést k velmi úspěšným projektům.
Nesmíme opomenout ani návštěvu knihovny Rikhardinkatu, která nás zavedla zpět do historie. Tato knihovna, založená v roce 1882, se nachází ve staré budově v centru Helsinek a nabízí výjimečnou atmosféru. Ačkoliv zde plánují rekonstrukci, atmosféra této knihovny má stále své kouzlo. Rikhardinkatu je dokonalým příkladem toho, jak lze historickou budovu přizpůsobit moderním potřebám.
Návštěva knihovny Kallio byla nezapomenutelným zážitkem. Tato knihovna, umístěná v hipsterské čtvrti, nedávno prošla rekonstrukcí, která zachovala její historický ráz. Kallio se soustředí na kulturní rozmanitost a inkluzi, což se odráží v široké nabídce knih a programů pro různé etnické skupiny. Měli jsme možnost prozkoumat bohatou sbírku literatury v arabštině, somálštině a dalších jazycích. Knihovna Kallio nás uchvátila svou klidnou atmosférou a dokonalým propojením tradice s moderními potřebami místní komunity.
Naší další zastávkou v Helsinkách byla knihovna Kalasatama, nejnovější knihovna v této dynamicky se rozvíjející čtvrti. Kalasatama se zaměřuje na inovace a digitální služby, podporuje samoobslužné možnosti a nabízí prostor pro coworking, studium a volnočasové aktivity. Je také výrazně zaměřená na malé děti a jejich rodiče. Tato knihovna je ideálním místem pro mladou generaci, která hledá nejen knihy, ale také vzdělávací a pracovní nástroje. Nepřišli jsme ani o fascinující návštěvu knihovny v Turku, která patří mezi nejstarší a nejvýznamnější v celém Finsku. Tato knihovna se pyšní nejen bohatou historií, ale i moderním přístupem k poskytování knihovnických služeb. V Turku jsme byli svědky harmonického spojení historické architektury s moderními technologiemi a službami. Knihovna hraje klíčovou roli v kulturním životě města a nabízí širokou škálu akcí, výstav a vzdělávacích programů, které lákají návštěvníky všech věkových skupin. Srovnání s naší knihovnou (SVK HK) bylo namístě už i z důvodu, že nová část byla postavena ve stejné době jako naše knihovna.
 
Celá naše cesta po finských knihovnách byla nesmírně inspirativní. Měli jsme možnost vidět, jak knihovny mohou fungovat jako dynamická a otevřená místa pro všechny. Pokud vás zajímá, jak funguje systém IMMS nebo jak finské knihovny propagují své akce a služby, sledujte náš zpravodaj – brzy vám přineseme další inspirativní příběhy z finských knihoven!
 
Kontakt na autora: jakub.skuta@svkhk.cz

verze pro tisk · PDF verze