Broumov. Evropské město kultury? Ano a ne

Autor: Vlaďka Buchtová
Vyšlo 3/20/2025 v čísle Ročník 35 (2025), Číslo 1, v sekci Stalo se

Mnozí s vás jistě vědí, že město Broumov usilovalo v minulých letech o titul Evropské město kultury 2028. A to velmi odvážně. Broumov byl totiž historicky nejmenším kandidátem, který postoupil do finále a střetl se zde s druhým finalistou – Českými Budějovicemi. Broumov měl jako významná součást regionu velkou podporu Královéhradeckého kraje, a proto bylo rozpracováno a přichystáno mnoho projektů, které tuto kandidaturu podporovaly.  Na konci června bylo rozhodnuto. Titul získaly, jistě právem, České Budějovice. Královéhradecký kraj na to reagoval možností zapojit se i tak do propagace Broumova, a to prostřednictvím mimořádného účelového příspěvku „24MUP10 Podpora dokončení realizace aktivit spojených s přihláškou Broumova na EHMK 2028“, o který Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové požádala a také ho získala. A protože Broumov ve zkratce vystihl svou kandidaturu jako kreativní poutnictví, rozhodla se SvkHK tuto myšlenku následovat. Projekt knihovny měl název „Poskytování informační podpory ohroženým sociálním skupinám v knihovnách a zvyšování povědomí o významných místech Královéhradeckého kraje se zvláštním zřetelem na oblast Broumovska“. Tento kraj vždy disponoval a disponuje vysokým kulturním a společenským potenciálem, a proto bylo cílem přiblížit veřejnosti kulturní a historické památky, tamní osobnosti, ale i známé a neznámé dějiny této lokality.
Největším hitem byl zážitkový kurz, v tomto případě komentovaný autobusový zájezd do části Broumovské skupiny kostelů. Kostely tzv. „broumovské skupiny“ byly na území klášterního panství postaveny podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce ze začátku 18. století a jsou právem považovány za barokní perly regionu. Od okamžiku, kdy byl kurz nabídnut, uběhlo necelých 24 hodin, než byl autobus zcela zaplněn. Další zájemci jeli vlastním autem a účastnili se také komentovaných prohlídek jednotlivých kostelů. Komentovaná okružní prohlídka části Broumovské skupiny kostelů byla vedena Martinem Lanžim, ThLic., děkanem farnosti Broumov a prokurátorem a konzultantem Diecézního církevního soudu v Hradci Králové, a Bc. Romanem Vyšanským  ze společnosti Wikimedia ČR. Na programu byla návštěva Broumova a komentovaná prohlídka klášterního kostela sv. Vojtěcha, poté komentovaná prohlídka kostela sv. Michaela ve Vernéřovicích, kostela sv. Jakuba Většího v Ruprechticích, kostela sv. Markéty v Šonově a v závěru i návštěva kostela sv. Barbory v Otovicích. Velkou zásluhu na tom, že se podařilo tyto památky zachránit a začít spravovat, má právě místní farnost a pan farář Martin Lanži, který nejenže je místním duchovním, ale také velmi schopným projektovým manažerem. Účastníci se tedy dozvěděli nejen o historii staveb, ale také hodně informací praktického rázu. Výlet absolvovalo na 50 účastníků a pochvalné maily chodily ještě dlouho poté, mnohé z nich byly přeposlány do Broumova. Co víc si mohou organizátoři akce přát?
A protože vzdělávací akce jsou na programu knihovny často, i tento projekt byl s nimi spojen. Nemohl být samozřejmě vynechán broumovský klášter, takže jednou z prvních přednášek byla „Broumovský klášter: architektonická perla severovýchodních Čech“, proslovená PhDr. Jaroslavou Novákovou, velmi oblíbenou lektorkou návštěvníků univerzity volného času. Historie broumovského kláštera sahá hluboko do středověku a je úzce spojená s církevním řádem benediktinů. Klášter se díky nim stal nejen duchovním, ale také hospodářským a vzdělávacím centrem regionu. Přednášku navštívilo více než 50 návštěvníků. Přestože by se mohlo zdát, že o Broumovské skupině kostelů už se dozvěděli vše, i stejnojmennou a velmi fundovanou přednášku Petra Staňka navštívilo téměř stejné množství zájemců, a nelitovali.
Broumovský region se ale může pyšnit i mnohými osobnostmi. V roce 2024 byl po třech letech natáčení dokončen dokumentární seriál, který detailně přibližuje tvorbu trutnovského sochaře Emila Schwantnera ve veřejném prostoru na Trutnovsku, Vrchlabsku, Královédvorsku a Broumovsku a mapuje dochovaná i zničená díla, která vznikla v meziválečném období 1920–1937. Autorem scénáře je Petr Bergmann, který v roce 2021 napsal a vlastním nákladem vydal knihu Osudy psané dlátem, ve které se životu a dílu tohoto umělce věnuje. Proto také 20. 11. proběhla v SvkHK beseda s názvem Emil Schwantner – sochař severovýchodního pohraničí.  Večerem provedl sám autor. Ten byl i protagonistou dalšího večera, jehož součástí byla přednáška spojená s projekcí dokumentárního filmu na téma Zajatecký tábor u Broumova. Pro mnohé návštěvníky byla některá fakta úplnou novinkou. V roce 1915 byl totiž na polnostech v Martínkovicích u Broumova zřízen jeden z největších zajateckých táborů z období první světové války na našem území. Kapacita tábora dosáhla 35 000 zajatců. Rakousko-uherská armáda zde koncentrovala zajatce z Ruska, Srbska, Rumunska, Černé Hory a na konci války také z Itálie. Přednáška přiblížila tuto málo známou historii Broumovska.
Součástí projektu byly vzdělávací kurzy, mj. i psaní Wikipedie pro seniory. Tyto kurzy proběhly dva a je dlužno poznamenat, že si senioři vedli velmi odvážně. Po absolvování kurzu vytvářeli vlastní články na základě svých zážitků z výletu. Jako udržitelná součást projektu zůstal v knihovně Klub Wikipedie, který může navštívit kdokoli a buď sdílet své zkušenosti, nebo se naopak přijít poradit se zkušeným lektorem.
A protože knihovníci milují vzdělávání, nezapomněla Studijní a vědecká knihovna ani na ně. V závěru roku proběhlo školení knihovníků pro poskytování informační podpory ohroženým sociálním skupinám v knihovnách Královéhradeckého kraje ve spolupráci s Lektorskou akademií SEFTE, Praha. Byli proškoleni knihovníci, kteří mají zájem o lektorskou činnost, kterou zhodnotí při pořádání vlastních kurzů v místních knihovnách, tj. nikoli za pomoci placených lektorů. Kompetence knihovníků ve školení v oblasti sociálních služeb se tím výrazně zvýší.
Broumov je možná malé město, ale s obrovským potenciálem. Není v lidských silách během jednoho roku zjistit o Broumovsku vše, ale kulturní památky, nádherná příroda, a především lidé, kterým jejich domov není lhostejný a snaží se doslova vydupat ze země zapomenuté střípky historie nebo naopak zpracovat věci zcela nové, z Broumova evropské město opravdu tvoří.
 
Kontakt na autorku: vladimira.buchtova@svkhk.cz
 
 

verze pro tisk · PDF verze