48. seminář knihovníků muzeí a galerií 2024

Autor: Martina Opršalová Dašková
Vyšlo 3/20/2025 v čísle Ročník 35 (2025), Číslo 1, v sekci Stalo se

Podzim 2024 přinesl kromě záplav i každoroční seminář knihovníků muzeí a galerií, který se tentokrát uskutečnil v prostorách Moravského zemského muzea (MZM) v Brně ve dnech 17 až 19. září. Těsně před konáním akce se kvůli povodním sice uvažovalo o zrušení semináře, ale nakonec se knihovníci přece jen do Brna rozjeli.
Po různých zdravicích se organizátoři pokusili spojit s muzejním knihovníkem z povodněmi velice postiženého Jeseníku, což se jim na krátkou chvíli i podařilo. Pavel Žurek krátce informoval o situaci muzea a knihovny, načež spojení vypadlo. Ze zpravodajství víme, že Jeseník dopadl katastrofálně, nicméně knihovník Pavel Žurek aspoň stihl potvrdit, že muzea a knihovny se voda v podstatě nedotkla. Kvůli nepřítomnosti několika knihovníků, kteří měli doma dost práce s rozbouřenými živly, se musel program trochu upravit. Přesto byl nadále velmi pestrý, pro větší přehlednost jej organizátoři rozdělili do jednotlivých pracovních bloků. Většinu příspěvků si kdokoli může jednoduše vyhledat a stáhnout v plném formátu na stránkách Asociace muzeí a galerií (AMG).[1]
 První blok se zabýval spoluprací paměťových institucí, kde například promluvil Vít Richter, který mimo jiné nadnesl otázku, proč knihovny tak málo využívají centrální služby. Je to proto, že prostě máme rádi tištěné knihy nebo si nejsme dost jistí v užívání technických novinek? Anebo je problém ještě někde jinde? Roman Giebisch hovořil o mediální gramotnosti, přičemž vycházel z premisy, že knihovníci by obecně měli být šiřiteli základních digitálních dovedností. Ve druhé části odpoledne zasedala Knihovnická komise AMG se svým programem. Po prvním jednacím dnu nastal veselý společenský večer, spojený s divadelním představením.
Ve středu se otevřel druhý blok, který se zabýval digitalizací a umělou inteligencí. Michaela Bežová z Národní knihovny promluvila o možnostech České digitální knihovny, dozvěděli jsme se o různých přínosných databázích, jako například PerMonik nebo Artlib. Došlo i na sponzorské prezentace firem, které představily knihovní systémy Tritius, Verbis či systém Seyfor. Po přestávce nastal čas na dva workshopy, které se zabývaly Národním plánem obnovy a komunitní rolí knihoven. Druhým z nich provázela Štěpánka Běhalová z jindřichohradeckého muzea, která stanovila jako východisko, že instituce jako knihovna by měla být aktérem, jenž krom tradičních funkcí „aktivně vstupuje do veřejného prostoru a vytváří nové komunitní projekty“.
Poté nastal čas na třetí blok s názvem Knižní sbírkové fondy. Dozvěděli jsme se zejména informace o kramářských tiscích ve fondech Moravského zemského muzea či používání digitální knihovny kramářských tisků Špalíček. Tato databáze je neocenitelná pro badatele, studenty i knihovníky, kteří se touto problematikou zabývají. Po exkurzi v nových expozicích MZM účastníci dostali rozchod s možností strávit neformální večer v restauraci U Dřevěného orla v Orlí ulici, kterou lze případným návštěvníkům Brna jen doporučit.
Čtvrtek byl věnován exkurzím v Knihovně Milana Kundery a v bazilice a klášterní knihovně augustiniánského opatství na Starém Brně.
 
Kontakt na autorku: m.oprsalova.daskova@muzeumhk.cz
 

verze pro tisk · PDF verze