Knihovna v obci. Příručka pro starosty a zastupitele

Autor: Marie Šedá
Vyšlo 3/20/2025 v čísle Ročník 35 (2025), Číslo 1, v sekci Doporučujeme do vašich fondů

Publikace Knihovna v obci vychází ve 2., přepracovaném vydání. Je určena starostům i zastupitelům obcí, ale využít ji mohou i partneři, kteří s knihovnami spolupracují. Příručku doplňují příklady dobré praxe, které mohou sloužit jako inspirace pro další rozvoj knihoven.
Knihovna v obci přináší soubor informací o tom, jaké místo má dobrá knihovna v životě a infrastruktuře obce. Ne vždy si zřizovatelé plně uvědomují, že knihovny patří k místům poskytujícím veřejné služby. Svět knihoven prochází v posledních letech výraznými změnami, které jsou ovlivněny především rozvojem digitálních technologií a změnami v potřebách občanů. Knihovny patří mezi instituce, které rychle reagují na nové výzvy, nabízejí moderní služby, aktivity, možnosti trávení volného času a propojování komunit. Stále více se orientují na potřeby svých uživatelů; díky tomu jsou v knihovnách poskytována místa pro vzdálený přístup k zaměstnání (tzv. coworkingová centra), stále širší jsou nabídky vzdělávání pro různé věkové kategorie, velká pozornost je věnována i rozvoji čtení a čtenářství.
 
Co nové vydání Knihovny v obci přináší?
Kapitola Veřejná knihovna v digitální době se zaměřuje na hlavní směry rozvoje veřejných knihoven, tak jak je vymezuje vládní dokument Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030.[1] Část Proměna tradiční úlohy knihoven se snaží změnit stereotypní vnímání knihoven jako pouhých míst pro půjčování knih; upozorňuje na nové služby, přístup k dokumentům v digitální podobě, využívání prostor knihoven pro vzdělávání, učení, komunitní aktivity i pro volný čas. Knihovna se tak stává atraktivním fyzickým i virtuálním prostorem s širokou škálou služeb. Významnou a nezastupitelnou roli plní v oblasti vztahu ke čtení a čtenářství – promyšlená škála projektů a aktivit postihuje všechny věkové kategorie. Aktivity věnované nově narozeným dětem si díky projektu S knížkou do života – Bookstart[2] přes Knížku pro prvňáčka[3] a dalším aktivitám poskytovaným školám a dalším vzdělávacím institucím ukazuje, jak je čtené či slyšené slovo důležitým faktorem pro formování osobnosti jednotlivců. Nabídky kulturních, vzdělávacích či komunitních aktivit postihují další věkové kategorie, občany s handicapy, seniory a mnohé další, které knihovny oslovují. Knihovny se stále více proměňují na komunitní centra obcí, rozvíjejí místní i regionální kulturu a udržují paměť místa.
Otázka, kterou si často kladou zřizovatelé knihoven, zda se knihovna v obci vyplatí, je velice citlivá. Knihovny jako organizace financované z prostředků obcí a povinnost knihoven poskytovat služby bezplatně – to může vést k nesprávným rozhodnutím a k nepochopení toho, co vše knihovny přinášejí. Je proto důležité pravidelně informovat veřejnost o tom, co vše knihovna nabízí, a to prostřednictvím dobře zpracovaných webových stránek, sociálních sítí a  dalších informačních zdrojů.
Jak může být knihovna zřizována, je na rozhodnutí obce. V kapitole Obec jako zřizovatel knihovny jsou rozebrány výhody i nevýhody všech tří způsobů – knihovna jako příspěvková organizace, knihovna jako organizační složka obce i knihovna jako součást kulturního centra. Se zřízením knihovny jsou spojeny i určité legislativní kroky – evidence knihoven v databázi ministerstva kultury i dodržování základních legislativních dokumentů, standardů i doporučení. K dobré orientaci v této oblasti vydal Knihovnický institut Národní knihovny několik zásadních dokumentů, na které v této kapitole odkazuje.
Mnohdy se zapomíná na Osobnost knihovníka. Často jde v očích zřizovatele o nenáročnou a nepříliš odbornou práci, která si nevyžaduje další rozvoj. Změna stereotypu ve vnímání knihovnické práce není jednoduchá – ale systematické vzdělávání přináší pozitiva do dobře fungující knihovny. Informační a komunikační dovednosti, měkké kompetence i odborné znalosti, přehled o literatuře, legislativě, účast na konferencích, workshopech jako součást celoživotního vzdělávání jsou nezbytné.
Kapitoly věnované celostátním aktivitám, práci s různými věkovými skupinami, projektům SKIP[4] na podporu knihoven přinášejí jen malou ukázku toho, co mohou knihovny svým uživatelům nabídnout.
Zásadní část příručky tvoří kapitoly věnované budovám knihoven, jejich interiérům a vybavení. V souladu se stále širšími aktivitami knihoven je nezbytné měnit prostory, umístění, ekologické principy, bezbariérovost, dostupnost, a především velikost knihoven. Pozitivní je propojení knihoven s venkovním prostorem, využití dvorků, atrií, teras či komunitních zahrad – tam všude se může odehrávat život knihovny. Jak na modernizaci prostor knihovny, s kým a jak spolupracovat, jakou roli má městský architekt – to vše jsou témata, kterými se zabývá Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven.[5]
Knihovny mají dlouholetou tradici v hodnocení v rámci lokálních i celostátních soutěží, které jsou podporovány svazky obcí – například soutěž Městská knihovna roku je podpořena Svazem měst a obcí, soutěž MARK podporuje Sdružení místních samospráv.[6]
V závěru publikace Knihovna v obci shrnuje nejdůležitější partnery knihoven, spolky a sdružení knihoven a knihovníků. V neposlední řadě odkazuje na další informační zdroje a kontakty, které může zřizovatel využít.
V příloze jsou k dispozici: plný text Metodického pokynu MK k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky, kontrolní seznam týkající se udržitelných budov, jejich vybavení a hospodaření a Checklist udržitelné architektury.
Útlá publikace Knihovna v obci autorů Lenky Dostálové, Víta Richtera a Marie Šedé by neměla chybět na žádném stole zřizovatele/provozovatele knihovny. Snaží se poukázat na význam knihoven v současné době, jejich aktivity, potenciál i na jejich nezastupitelnost ve společnosti a současné směry, kterými se současné knihovny ubírají.
Příručka je dostupná v elektronické verzi na webu Národní knihovny.[7]
 
Kontakt na autorku: marie.seda@nkp.cz
 

verze pro tisk · PDF verze