Těžký život informačního pracovníka

Autor: Iva Košťálová
Vyšlo 12/11/2025 v čísle Ročník 35 (2025), Číslo 4, v sekci Zaujalo nás

Za 15 let práce v informačním středisku, později referenčním centru Knihovny města Hradce Králové jsem zažila opravdu ledacos. Jednou z náplní mé práce je zodpovídat dotazy všeho druhu a zpracovávat rešerše. Návštěvníci mají někdy opravdu nezvyklé otázky, takže kromě klasického dotazu na polohu sociálního zařízení v naší knihovně jsem musela odpovídat např. na dotaz „Proč je na lavičce před referenčním centrem cedule GPS?“ Zajímavější pro mě byla otázka „Jakou barvu očí měl Tomáš Garrigue Masaryk a jeho děti?“ Musím ale uznat, že z černobílých fotografií se to poznává těžko. Hledala jsem také kontakt na resort pro náboženské a kulturní záležitosti na Srí Lance. Že jste netušili, že něco takového existuje? Já také ne. Jsem sice informační pracovník, ale opravdu nevím vše. Naštěstí mám k dispozici moderní vymoženost jménem internet (pořád ovšem platí: Důvěřuj, ale prověřuj!). Musím smeknout před svými předchůdci, kteří museli vše hledat v encyklopediích a kartotékách. Vždy mě potěší, když někdo přijde s dotazem na historii Hradce Králové, to je moje parketa. Časté jsou dotazy na pojmenování ulic nebo městských čtvrtí. Měla jsem ale i dotaz na cestu zaměstnanců hradecké Škodovky do cukrovaru v Rumunsku.

Kromě dotazů od návštěvníků knihovny mám na starosti také službu Ptejte se knihovny. Drtivá většina dotazů položených přes tuto platformu se týká chodu knihovny (prodloužení výpůjček, dotazy na registraci, půjčování e-knih, „máte knihu XY“ atd.). Další častou otázkou je, zda přijmeme knihy z pozůstalosti. Před několika lety se lidé často ptali na význam příjmení, ale tento jejich antroponomastický zájem v poslední době utichl. Naopak zůstávají dotazy na vyhledání předků v Soupisu poddaných podle víry nebo v berní rule. Občas se v rámci služby Ptejte se knihovny objeví i nezvyklé dotazy, např. „Co znamená rčení: Když se na krku houpe tesák?“ nebo „Do křížovky bych potřeboval informaci, jak se ve světské hantýrce řekne cesta?“ Během covidové pandemie byla velmi oblíbená otázka: „Máte představu, kdy otevřete?“ Jistě si vzpomenete, že takové představy jsme opravdu neměli. Nezřídka se objeví i dotazy typu „Četla jsem v dětství dětskou knihu, byla o chudém muži a malé holčičce, kteří našli v lese starou sklářskou formu, a ta v noci ožila. Nevíte, o jakou knihu se jedná?“ Popřípadě tazatel pošle úryvek básně nebo textu písně a chtěl by zjistit její název. Takové pátrání není bohužel vždy úspěšné. I s tím se musíme smířit.

V rámci našeho oddělení zpracovávám také rešerše. Práce je to náročná. Nejtěžší bývá ze studenta vypáčit, co vlastně chce hledat. Často ani neví, jak chce svou práci pojmout, a občas si připadám jako u výslechu, jen ta lampička svítící do tváře nebohého studenta chybí. Témata rešerší jsou opravdu různorodá, a ne vždy z oboru, ve kterém bych se alespoň trošku orientovala. Poradit si ale musím se vším a jako bonus se dozvím i něco nového. Ačkoliv mé studium bylo zaměřeno na historii, většinou jsem zpracovávala rešerše na úplně jiná témata. Např.: „Překážky, které se vyskytly při obnově sexuálního života po těhotenství“, „Existenciální otázky v léčbě závislosti“, „Faktory ovlivňující spánek pacientů v nemocnicích“ nebo „Kontext prvního užití pervitinu“. Jak vidíte, mé obzory jsou teď o hodně širší.

Zkrátka, abych parafrázovala známou píseň: „Informační pracovník, ten tvrdej chleba má.“ Na druhou stranu je moje práce velmi rozmanitá, nikdy nevím, na co se mě kdo zeptá. Zároveň se při hledání odpovědí dozvím spoustu nových informací ze všech možných oblastí. Na závěr přidám jedno moudro: „Není vždy důležité mít všechny informace v hlavě, ale vědět, kde je najdete.“

Kontakt na autorku: kostalova@knihovnahk.cz

verze pro tisk · PDF verze