Ohlédnutí za konferencí Knihovny současnosti 2025

Autor: Hana Hornychová
Vyšlo 12/11/2025 v čísle Ročník 35 (2025), Číslo 4, v sekci Stalo se

Letošní 33. ročník konference Knihovny současnosti 2025, kterou tradičně pořádá Sdružení knihoven ČR, se uskutečnil 9. až 11. září na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Tři dny odborných přednášek, diskusí a setkávání opět nabídly bohatý program i inspirativní prostor pro výměnu zkušeností mezi knihovníky z celé republiky i ze zahraničí.
Slavnostní zahájení konference letos obohatil mimo jiné předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, který ve svém vystoupení zdůraznil význam knihoven jako institucí podporujících vzdělanost, kulturu i demokracii. Součástí úvodního bloku bylo tradiční předávání medailí Z. V. Tobolky, které patří mezi nejvyšší ocenění v českém knihovnictví. V kategorii za celoživotní práci v českém knihovnictví ocenění převzal Jaroslav Císař, emeritní šéfredaktor časopisu Čtenář. Medaile za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví byly uděleny Michalu Denárovi (Městská knihovna Česká Třebová), Lence Hanzlíkové (Městská knihovna v Praze) a Evě Staněk (Městská knihovna Tábor). Slavnostního aktu se ujali zástupci Sdružení knihoven ČR, Nadace knihoven a Senátu. Tradičně byla udělena také ocenění Bibliotheca inspirans 2025, upozorňující na inovativní přístupy a vizionářské projekty knihoven. Mezi oceněnými byly Krajská knihovna v Pardubicích se svým interaktivním webovým návrhem o budoucnosti knihoven, Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity s online hrou Knihovna 2050 nebo Místní knihovna Kostice, která technologickou modernizaci spojuje s lidskou přívětivostí.
Silnou stránkou konference byl opět blok zahraničních příspěvků, který přinesl reflexe i varování z různých koutů světa. Australský profesor Marek Kowalkiewicz ve své přednášce Od knih k robotům ukázal, že knihovny mohou být v éře algoritmů místem, kde se propojuje technologie s lidskostí. Švédský knihovník Martin Memet Könick apeloval na knihovny jako na strážkyně demokracie a otevřené společnosti. Zcela odlišný pohled nabídl Vladimir Kosarevskiy z Ruska, který popsal, jak se tamní knihovny stávají nástrojem cenzury a státní kontroly. Z Nizozemska přijela Erna Winters, jež ukázala, jak mohou knihovny aktivně vstupovat do veřejné debaty o společenských tématech a přispívat tak k občanskému dialogu.
Druhý den se nesl ve znamení umělé inteligence – tématu pronikajícímu do všech oblastí lidské činnosti a nevyhýbajícímu se ani knihovnám. Blok s názvem „Múza, nebo hrůza? AI v literatuře, knihovnách a kultuře vůbec“ představil široké spektrum pohledů od praktických aplikací přes etické otázky až po filozofické úvahy o vlivu AI na společnost.
Jan Černý přiblížil aktuální trendy v oblasti AI a zdůraznil nutnost kritického přístupu k technologiím. Lucie Malá upozornila na právní aspekty používání generativní AI v knihovnách a na problematiku autorských práv. O environmentální a etické dimenzi umělé inteligence promluvil Marek Timko, který připomněl, že technologický pokrok musí jít ruku v ruce s odpovědností vůči společnosti i planetě. Inspirativní byly také tzv. AI bleskovky, krátké prezentace příkladů z knihovnické praxe – od automatizovaného doporučování knih až po využití AI při výuce či tvorbě audioknih. Dopolední blok byl zakončen panelovou diskusí „Múza, nebo hrůza?“, v níž spisovatelé Alena Adrianet Heinrichová, Olga Zbranek Biernatová a Ondřej Hrách debatovali o vlivu AI na literární tvorbu.
Odpolední blok druhého dne se věnoval centrálním knihovnickým službám – projektům jako Knihovny.cz, Ptejte se knihovny, Získej či Česká digitální knihovna. Lenka Maixnerová a Petr Žabička představili připravovanou modernizaci centrálních systémů a propojení národních databází pro efektivnější sdílení dat, zdrojů a služeb v rámci knihovní sítě. Helena Kočnar Fadrná zhodnotila portál Knihovny.cz nezávislým pohledem UX designérky, zatímco Jan Kober a Dominika Pavčík Borbélyová hovořili o tom, jak centrální služby vnímají samotní uživatelé.
Panelová diskuze, vedená Tomášem Foltýnem, otevřela otázku, zda jsou české knihovny připraveny na intenzivní spolupráci a sdílení dat. Diskutovali Pavla Rychtářová, Bohdana Stoklasová, Petr Očko, Václav Šubrta, Martina Wolna. Debata se zaměřila na otázky využívání státních služeb, jednotné prezentace knihoven a hledání rovnováhy mezi centralizací a autonomií jednotlivých institucí. Výsledkem byla shoda, že cesta k jednotnému ekosystému knihovních služeb vede především přes otevřenost, komunikaci a důvěru mezi institucemi.
Závěrečný den konference, tradičně věnovaný bloku Milníky a pilíře, přinesl pohled na knihovnictví v širších společenských souvislostech. Jiří Přibáň ve svém vystoupení reflektoval odpovědnost člověka v éře, kdy technologie překračují hranice lidskosti, zatímco Otakar Foltýn ve své přednášce Hrdina všedního dne vyzval účastníky k občanské odvaze a obhajobě hodnot v každodenním životě.
Na tyto úvahy navázala moderovaná diskuse „Slovo a odpovědnost – ke společenské odpovědnosti knihoven“, do níž se zapojili i zástupci mladé generace. Pod vedením Michaela Rozsypala diskutovali Jiří Přibáň, Otakar Foltýn, Klára Šimáčková Laurenčíková, Eliška Tolárková a Valerie Ulíková. Vznikl tak dialog napříč generacemi i profesemi – důkaz, že knihovny zůstávají živým prostorem pro společenskou reflexi.
V závěrečném poselství předseda Sdružení knihoven ČR Tomáš Řehák připomněl, že knihovny nejsou bezmocné instituce, ale mocné nástroje změny. Knihovny ovlivňují věci, které se dějí. A je na nás, abychom si byli této moci vědomi.
 
Kontakt na autorku: hana.hornychova@svkhk.cz
 
 
 

verze pro tisk · PDF verze