Z konference CASLIN, hackathonu demokracie

Autor: Adam Hošek
Vyšlo 12/11/2025 v čísle Ročník 35 (2025), Číslo 4, v sekci Stalo se

V letošním Týdnu knihoven se kromě řady akcí pro veřejnost odehrávala také jedna velká knihovnická událost. A to v našem kraji, v Peci pod Sněžkou, kam se sjeli knihovníci a knihovnice z Česka i Slovenska na 29. ročník konference CASLIN, pořádané letos Městskou knihovnou v Praze. Událost je to velká svou tradicí a dosahem, i když je vlastně skromná rozsahem – všichni účastníci se vešli do jednoho menšího sálu. Bok po boku tu seděli a spolupracovali ředitelé velkých krajských knihoven i šarže mnohem nižší, zasloužilé kapacity v oboru i nová krev, metodici, manažeři, lektoři. Lze snad jen litovat, že bylo málo zástupců menších městských knihoven. Je to pochopitelné, náklady na účast nebyly malé. Proto je nutné na tomto místě poděkovat Nadaci OSF, která nám, zástupcům městských knihoven z Kutné Hory, Třince a Jičína, svým příspěvkem účast umožnila.
Celý program zahájila série přednášek. Promluvil „duchovního otec“ CASLINu, americký antropolog Andy Lass, a trojice vynikajících novinářů z různých koutů názorového spektra, Zuzana Wienk, Jefim Fištejn a Václav Moravec. Řeč byla o důvěře a objektivitě, o progresivismu a konzervatismu, o tom, kde (a zda) naše společnost sešla z pravé cesty, o laskavosti a neústupnosti. Zkrátka o demokracii. O umění dohodnout se, i když spolu nesouhlasíme, respektovat se, budovat společný prostor a neztratit po cestě základní hodnoty.
Myšlenky a otázky nám ještě doznívaly v hlavách, když jsme se, rozděleni do pěti menších skupin, pouštěli do práce. Místy si člověk připadal jako člen skautského oddílu, procházející důmyslně navrženou bojovkou. Zadání práce se totiž odhalovalo až postupně a v průběhu se proměňovalo, aby se až na konci ukázal celý její smysl.
Skupiny začaly projektováním různých scénářů pro rok 2030 a tvorbou strategických tezí pro knihovny v těchto rozdílných budoucnostech. A postupně přibývaly další specifikace, výzvy a příležitosti. Jak by si knihovna měla utřídit své priority ve světě, kde začala jaderná válka a šíří se nepokoje? A jak ve světě, kde se Česko stalo centrem kreativního průmyslu? Nebo tam, kde se společnost co nejvíce stahuje z globalizovaného světa do malých sousedských komunit? A co prosazení těchto priorit bude znamenat a kde to může bolet? A jak při tom všem rozvíjet u sebe i u našich uživatelů demokratické kompetence jako řešení konfliktů, empatie a kritické myšlení? A co když zničehonic přijde zákon, který knihovnám znemožní dělat cokoli, co by mohlo být vnímáno jako porušení neutrality? A co z toho všeho by šlo aplikovat už dnes?
Takové otázky před nás CASLIN kladl, abychom do pozdních večerních hodin hledali odpovědi v diskusích ve skupinách i v plénu, abychom se přeli, zkoušeli různé úhly pohledu, nutili se k přesnějším formulacím, hledali úskalí i řešení. Byla to dřina. A podobné otázky před nás všechny klade svět, kde se vrší technologické, politické i společenské výzvy, prohlubují konflikty a kolísá důvěra ve stát i v druhého člověka. To bude dřina patrně ještě větší. Ale kdo jiný by to měl zvládnout než knihovny?
Z týdenního úsilí CASLINu vzešlo devět strategických tezí, na kterých se shodlo plénum a které brzy poputují ke knihovnické obci jako obecná doporučení. Nečekejte revoluční pohledy nebo návody, jak jednoduše zachránit svět, ale spíše výsek z intenzivního přemýšlení nad tím, jak pomoci, aby knihovny i nadále naplno rozvíjely svůj potenciál být místy, kde se tříbí to neskutečně náročné umění – žít v demokracii.
 
Kontakt na autora: hosek@knihovna.jicin.cz
 

verze pro tisk · PDF verze