Čí knížky si nenechá ujít Lada Kabelová?

Autor: Vanda Vaníčková
Vyšlo 12/11/2025 v čísle Ročník 35 (2025), Číslo 4, v sekci Kdo je ...

Při přípravě na rozhovor jsem se přesvědčila, že i výroční zprávu lze začít poutavě. Lada Kabelová, ředitelka Městské knihovny Náchod, tu za rok 2023 uvedla citátem filozofa Seneky: „Společnost knih lze volit lépe než společnost lidskou. Tím spíše si mezi knihami vybírej přátele na celý život.“ Motiv rozhovoru – přátelství s knihami a knihovnou – byl tedy jasný.
 
Jaká jste čtenářka?
Asi nikoho nepřekvapí, že velká. I když samozřejmě na čtení nemám stále tolik času, kolik bych chtěla. Snažím se orientovat v tom, co nabízí současná knižní produkce, a zároveň se vracím ke svým oblíbeným autorům z minulosti. Jmenovat zde  jednoho  či jednu a ostatní opomenout mi nepřipadá správné. Rozhodně si ale nenechám ujít žádnou z nových knih Aleny Mornštajnové a ráda se s vámi podělím o důvod. Přestože paní Alena v poslední době téměř nejezdí na akce se čtenáři, podařilo se nám ji  přesvědčit a absolvovat s ní u nás v Náchodě dvě besedy, které byly vedeny s mimořádně vstřícným a komunikativním přístupem. Svým laskavým vystupováním a otevřeností dokázala navodit  atmosféru, která podnítila upřímné sdílení ze strany účastníků, což se mi při čtení jejích knížek znovu vybaví.
 
A když se přesuneme do profesní roviny – jaká jste ředitelka?
Na tuto otázku by určitě líp odpověděli lidé z týmu knihovny. Do náchodské knihovny jsem nastoupila po půlročním období, kdy ji vedla správní rada, a zpětně si myslím, že jsem tehdy nebyla vždy příkladem vlídného vedení. O to víc si vážím toho, že jsme se během dvou let  naučili spolupracovat. Ať už šlo o změny, které nejsou na první pohled vidět, jako třeba definování lokací, sdílené tabulky i dokumenty, strategie rozvoje a lepší zázemí pro pracovníky,  nebo o ty, které čtenáři a návštěvníci vnímají okamžitě: nový interiér oddělení pro děti, tematické členění fondu, nové služby. Určitě jsem náročná, k nim, ale i k sobě. Pokud mám jasnou vizi, dokáži za ní jít i přes překážky a těžko se vzdávám. Zároveň se snažím, aby u nás bylo dobře všem, návštěvníkům i pracovníkům.
 
Z knihovnického prostředí jste odešla do prodejního oddělení zahraniční firmy. Čím vás knihovnický svět zlákal zpět?
Mám ráda výzvy a nečekaná nabídka na vedení knihovny v menším městě rozhodně výzvou byla. Mít možnost přispět k nové tváři knihovny, být u přechodu na dokonalejší knihovní systém, měnit způsob nákupu knih i interiéry oddělení, to bylo to, co mi okamžitě začalo dávat silnou motivaci pro rychlou orientaci v současném knihovnickém světě.
 
Je něco, co funguje ve sféře byznysu a knihovnám by to „slušelo“ a prospělo také?
Netroufám si mluvit všeobecně, mohu vycházet jen z toho, co jsem zažila já. Napadají mě dvě věci, které stojí za zmínku. Tou první je soustředění na společný cíl. V knihovnách je častěji oslabováno tím, že do rozhodování a spolupráce vstupují osobní preference a vzájemné vztahy. Ty pak odvádějí pozornost od výsledku a zpomalují potřebné kroky.
A tou druhou je větší neochota ke změnám. Změna je zde často vnímána opatrně, protože jde o tradiční instituce s omezenými zdroji, s důrazem na stabilitu a spolehlivost. Když ale dokážeme překonat tuto setrvačnost, otevřeme si cestu k moderním a atraktivním službám.
 
Dnes v U nás píšeme o vás, minule jste k nám ale psala vy (pozn.: Nové pódium v náchodském oddělení pro děti[1]). Baví vás psaní, nebo je to jen jedna z povinností spojených s vedoucí pozicí?
Pokud mám téma, které si zaslouží sdílení s ostatními, a mohu se opřít o vlastní zkušenost jako v případě tohoto článku, pak mě psaní baví a jde mi docela lehce. Jinak jsem ale ráda, že břímě pravidelných příspěvků a propagace naší práce ze mě sejmuly mé kolegyně.
 
Citátem jsme začali, citátem (snad) skončíme – jaký je váš oblíbený?
Napadá mě jich hned několik. Duchu našeho rozhovoru by mohl posloužit třeba tento: Každý má právo na omyl – je to přirozená součást učení a růstu.
 
Kontakt na autorku: vandav@seznam.cz
 

verze pro tisk · PDF verze