František Černý (21. 2. 1926 Jaroměř – 12. 6. 2010 Praha)

Autor: Marcela Tobolková
Vyšlo 12/11/2025 v čísle Ročník 35 (2025), Číslo 4, v sekci Regionální poklady

Univerzitní profesor PhDr. František Černý, DrSc., byl divadelní vědec, pedagog a spisovatel. V únoru nadcházejícího roku si připomeneme jeho nedožité 100. narozeniny.
František Černý prožil dětství a mládí v rodné Jaroměři. Narodil se do rodiny Františka Černého (1896–1968) a Marie Černé (1903–1987), rozené Mojžíšové. Tatínek byl uznávaným zahradníkem, pěstitelem a šlechtitelem květin. A rovněž nadšeným ochotníkem – hercem i režisérem, který se stýkal s mnoha významnými osobnostmi. Jeho bratrem byl Ing. Jan Černý (1928–1980), taktéž pěstitel a šlechtitel květin.
Ve vzpomínkové knize Ve městě u tří řek najdeme mnoho zajímavého o rodině, ze které František Černý pocházel, i o životě v Jaroměři. Takto například vzpomínal na svého tatínka: „Když tatínek promluvil, ihned každého upoutal, působil na lidi tak, jak skutečné osobnosti působí. V rozporu s tím, co v sobě nesl, byl mnohdy jeho zevnějšek. Leckdo se jistě podivil, že ten neholený umazaný muž upracovaných rukou je vynikající kultivatér, šlechtitel květin, fytopatolog, stavovský pracovník, zahradnický publicista a také rázovitý filozof, veliký čtenář, milovník výtvarného umění, úspěšný ochotnický režisér a herec i dobrý znalec české historie.“ A nechybí ani vzpomínka na maminku: „Kdykoli jsem chtěl, mohl jsem jí zatelefonovat, napsat, navštívit ji, a vždy jsem měl jistotu, že ji tu najdu na svém místě. Věděl jsem také, že na mě myslí a že mě kdykoli ráda uvidí. Bylo to pro mne velké štěstí, že jsem až do svého jedenašedesátého roku maminku měl. Podával jsem jí stále zprávy o naší rodině. Posílal jsem jí své knihy a články. Nikdy už nebudu mít tak oddaného čtenáře svých knih, jakým byla ona. Některé mé práce četla po čase znovu. Ale i já jsem se stále zajímal o to, co se děje v Jaroměři, co zahrada, a jak jsem mohl, tak jsem v něčem pomohl.“
František Černý absolvoval v letech 1937–1945 reálné gymnázium v Jaroměři a současně se vyučil zahradníkem. Studium na jaroměřském gymnáziu ukončil krátce po skončení války. Bylo mu devatenáct let. Po druhé světové válce studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze estetiku a slovanskou filologii. V roce 1949 získal titul PhDr. V letech 1949 až 1951 pracoval v Ústavu pro českou literaturu a současně externě vyučoval na DAMU. V roce 1956 založil Kabinet pro studium českého divadla při Ústavu české literatury, který do roku 1969 externě vedl. Podílel se na vytvoření Památníku národního písemnictví v Praze. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vedl v 60. letech oddělení dějin a teorie divadla, v letech 1966–1969 byl proděkanem. V roce 1968 byl jmenován profesorem, ale ustaven jím byl až v roce 1989. V letech 1989–1991 byl děkanem školy. V roce 1992 odešel do důchodu a dalších pět let působil jako předseda Společnosti bratří Čapků.
Dlouhodobě se podílel na rozvoji mezinárodních kontaktů české teatrologie, zastával významné funkce v organizaci FIRT (Mezinárodní federace pro divadelní výzkum). Přednášel na zahraničních univerzitách a kongresech. Věnoval se především dějinám českého činoherního divadla a divadelní kultury 18. až 20. století, době národního obrození a meziválečným létům.
Byl hlavním redaktorem a spoluautorem čtyřsvazkových Dějin českého divadla. Podílel se na řadě dalších kolektivních prací o divadle i divadlech, zejména kolem výročí a znovuotevření Národního divadla v Praze. Sestavil a redigoval knihu Divadlo v Kotcích. Samostatné práce věnoval herečce Haně Kvapilové či hercům Františku Smolíkovi nebo Zdeňku Štěpánkovi. Věnoval se také čapkovským studiím. Je autorem monumentální knihy Premiéry bratří Čapků o dramatickém díle obou bratrů.   
Ve svých pracích i v životě se rád vracel do svého rodného kraje. Rodnému městu věnoval kromě již zmiňované knihy Ve městě u tří řek i pozoruhodnou knihu Divadelní život v Jaroměři v letech 1819–1918. V knize ožívají ochotníci z jaroměřských měšťanských a dělnických spolků, masopustní akce i představení loutkářů. Připomenuty jsou i zájezdy kočovných společností. Za divadlem starým i novým je titul druhého svazku vzpomínek, zachycujících autorova studia a pak působení v Praze od roku 1945 do roku 1969. František Černý byl od mládí i sběratelem pohlednic. Dokládá to jeho kniha Putování se starými pohlednicemi z Hradce Králové do hor. I ta je holdem našemu kraji.
Profesor František Černý byl významnou osobností z našeho regionu. Byl to člověk pracovitý, fundovaný, rozdávající z bohatství svých vědomostí, člověk, který se vždy snažil kladně ovlivňovat nejen jako pedagog a vědec, ale i jako charakterní člověk.
 
Použité zdroje:
160 let historie zahradníků a šlechtitelů Černých v Jaroměři. Petunia Černý [online], © 2025 Černý Seed,  s. r. o. [cit. 2025-10-14]. Dostupné z: https://www.cernyseed.cz/o-nas.php .
ČERNÝ, František. Ve městě u tří řek. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2005. ISBN 80-86845-22-2.
FETTERS, Aleš. František Černý, narozen 21. února 1926 v Jaroměři: ecce homo. U nás: knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje. 2006, roč. 16, č. 1, s. 35. ISSN 0862-9366.
FETTERS, Aleš. Malý slovník regionálních autorů: Literární tradice našeho kraje. V Hradci Králové: Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, 2012. ISBN 978-80-7052-104-5.
František Černý, teatrolog, historik českého divadla. Slovník české literatury po roce 1945 [online], © ÚČL AV ČR, 20062008 [cit. 2025-10-13]. Dostupné z: https://slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=278&hl=františek+černý+
(Převzatá fotografie)
František Černý, životopis. Databáze knih [online], © 20082025 [cit. 2025-10-14]. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/zivotopis/frantisek-cerny-2232 .
UHLÍŘ, Jiří. Jaroměřští zahradníci šlechtitelé květin František a Jan Černí, kteří proslavili město. Náchodský deník. 2008, roč. 17, č. 179, s. 7. ISSN 1802-1026.
 
Kontakt na autorku: marcela.tobolkova@svkhk.cz
 

verze pro tisk · PDF verze