Michaela Kovářová
Výrok pařížského architekta Alberta Guilberta, který v dobovém tisku označil arménskou architekturu za příliš „drsnou a barbarskou“ pro francouzskou metropoli, dobře ilustruje nelehký úkol: jak přenést svébytnou východní tradici přímo do srdce „moderní“ Paříže? Jaké okolnosti vedly kavkazského podnikatele a filantropa Alexandra Mantashiantse k rozhodnutí financovat stavbu reprezentativního chrámu a jakou roli v tom sehrála volba francouzského architekta? Přednáška se pokusí odpovědět na tyto otázky na základě tří hlavních linií pozorování. První se bude věnovat společenskému kontextu objednávky a formování arménské komunity v Paříži na přelomu 19. a 20. století. Druhá na základě dochovaných plánů odkryje samotný proces navrhování. Poslední se zaměří na přenos forem: jak se středověké architektonické principy a dekorace proměnily v moderní pařížskou stavbu.
