V deníku je překvapení. První zastavení nad knihovnickou statistikou 2025

Autor: Eva Semrádová
Vyšlo 20. 3. 2025 v čísle Ročník 35 (2025), Číslo 1, v sekci Jak na to?

Deník, výkaz, statistika, nová evidence jsou témata, kterým se budeme letos ve zpravodaji věnovat s cílem přiblížit pravidla, která platí od roku 2025. První zastavení nad definicemi knihovnických činností může být i překvapující z hlediska nového pojetí některých pojmů. Nebude to žádné dobrodružství, většina knihovníků by místo vyplňování čísel do deníku knihovny zřejmě raději psala deník čtenářský nebo alespoň cestovatelský, ale vedoucí knihoven snad ocení, že jim tyto administrativní činnosti více osvětlíme. Deník veřejné knihovny se totiž týká každé knihovny od malé vesnice až po Národní knihovnu.
Deník veřejné knihovny[1] obsahuje závazné definice a předpis formulářů pro denní statistiku s podrobnými pokyny k vyplnění. V současnosti se používá řada po formální stránce různorodých způsobů zápisu denní statistiky: výstup z automatizovaného knihovního systému, tabulky naformátované například v excelu nebo různé kombinace těchto evidencí, a ruční zapisování také ještě není historie. Je na rozhodnutí vedoucích pracovníků knihoven, jak zajistí, aby měli všechny povinné informace transparentně doložené a během roku stále po ruce.
Závazné definice by měly především zajistit, že budou všechny knihovny ve statistice postupovat stejně, výklad pojmů bude jednotný a vykazované činnosti bude možné napříč celým českým knihovnictvím porovnávat. Naposled došlo ke změnám před třemi lety a od letošního roku máme další aktualizaci, která se tentokrát týká skoro všech 116 definic, a tak bude podrobné prostudování nezbytné. Definice garantuje Knihovnický institut Národní knihovny, který do nich promítá očekávaný vývoj knihovnických služeb. V letošním roce můžeme zaznamenat především větší prostor pro elektronické služby a zdůraznění významu kulturních, vzdělávacích a komunitních akcí. Další výzvy k úpravám přineslo 5. přepracované vydání Standardu pro dobrou knihovnu[2] platné od 2024, a proto se do popředí dostává odborné vzdělávání zaměstnanců, měření spokojenosti uživatelů nebo spolupráce se školskými zařízeními. Deník knihovny podléhá schválení NIPOS Praha a Českého statistického úřadu, ale musí respektovat i doporučení UNESCO, aby se české knihovnictví mohlo zařadit do mezinárodního srovnávání. Právě z toho pak vyplývají některé požadavky na evidování, které mohou například z pohledu knihovny v malém městě vypadat nelogicky.
Definice v deníku knihovny respektují Českou terminologickou databázi knihovnictví a informační vědy[3] a mezinárodní normy, a protože obsahují různé poznámky a příklady, mohou být i mimo oblast statistik užitečnou pomůckou. Členění definic navazuje na roční statistický výkaz v obvyklých kapitolách, jako jsou knihovní fond, návštěvníci, výpůjčky, elektronické služby či hospodaření. Ale pokud budete potřebovat obecné vyjádření, co je veřejná knihovna, jaký rozdíl je mezi profesionální a neprofesionální knihovnou nebo například, co musí splňovat zaměstnanec knihovny, aby si mohl říkat knihovník, také si zalistujte v deníku.
Knihovní fondy: V oddíle knihovní fondy se setkáme s novým pojmem Historické dokumenty, který nahradil původní Rukopisy, takže nyní bez ohledu na formu je rozhodující stáří dokumentu či jeho historická hodnota.
Uživatelé a návštěvníci: U registrace uživatelů se zohledňuje nová služba registrace online. Prostudovat je potřeba definování jednotlivých kategorií návštěvníků a přizpůsobit tomu interní evidence. Část změn reaguje na současnou nabídku wifi v knihovnách a vybavení návštěvníků vlastními mobilními zařízeními. Za zbytečné se považuje evidování osob, které využívají internet. Rozlišování, zda se připojíte do elektronického katalogu v knihovně, nebo mimo budovu knihovny, také odpadlo. Naopak pečlivěji a podle doporučené metodiky by se měli zaznamenávat návštěvníci virtuálních akcí, které mohou být sledovány online nebo zpětně na videu. U prezenčních akcí se nedělá rozdíl mezi návštěvníkem akce pořádané knihovnou a akce, které knihovna pouze poskytla prostor nebo organizační zázemí (dříve pod názvem akcí, u nichž není knihovna hlavní pořadatel).  
Výpůjčky: Od roku 2025 považujeme podle nové definice za výpůjčku pouze „prvovýpůjčku“, to znamená první absenční nebo prezenční evidované půjčení dokumentu (může jít o dokument fyzický i e-knihu nebo e-audioknihu) danému uživateli. Následné prodloužení doby půjčení čili prolongace se do počtu výpůjček nezapočítávají. Je to změna, která se projeví zásadním způsobem v objemu výpůjční služby, protože prolongace tvořily v průměru třetinu všech uskutečněných výpůjček. A jelikož se prolongace považovala za plnohodnotnou výpůjčku dlouhá desetiletí, je to překvapující změna nejen pro knihovníky. Je potřeba se připravit na dotazy od zřizovatelů knihoven, proč je najednou o půjčování literatury čili o tu základní a tradiční funkci knihovny o tolik méně zájmu.
Zaměstnanci a hospodaření: Definice k těmto kapitolám slouží zejména pro orientaci v pojmech, které potřebujeme od roku 2025 pro vyplnění ročních statistických výkazů, tj. například při sledování profesního odborného vzdělávání, vykazování pracovníků na dohody či při správném využití účetních osnov u ekonomických ukazatelů.
V dalším čísle zpravodaje si uděláme přehled o povinných i nepovinných evidencích ve veřejné knihovně a v druhé polovině roku už bude načase si popsat účel statistik a připravit se na roční uzávěrku.

Kontakt na autorku: eva.semradova@seznam.cz

verze pro tisk · PDF verze